Kýchajících a kašlajících lidí potkáváme stále více. I když všichni ví, že nejlepší je chřipku vyležet v teple, nedbají na to. Jedni z obav o zaměstnání, jiní pro svoji »nepostradatelnost«, mnozí pak považují tuto nebezpečnou nemoc za maličkost, kterou hravě zvládnou vůlí. Babičky a jejich maminky i babičky věděly jak na chřipku, i na to, jak nemoci předcházet.
Při nachlazení babičky hnaly děti do postele a »prolévaly« je bylinkovými čaji slazenými medem. K tomu přidávaly alespoň dva talíře kuřecího vývaru denně. Ten totiž zabraňuje tvorbě hlenu. Pokud měla dítka teplotu, používaly klasickou a všeobecně známou »ponožkovou léčbu«. Prohřály jim nohy v lavoru s vodou; přilévaly stále teplejší vodu, aby dítka neopařily, až byla voda opravdu hodně teplá. Po osušení jim na nohy navlékly silnější ponožky vymáchané ve studené vodě, přes ně pak dědovy tlusté, ovšem suché, ponožky. A šup do postele. Po této ponožkové léčbě se uvolnil ucpaný nos a zlepšil krevní oběh. Za dva tři dny dítka pookřála…
Pro snížení horečky
Aby snížily horečku, přikládaly babičky na čelo a chodidla nohou tvaroh. Ten prý horkost spolehlivě vytáhne. Vysokou teplotu údajně sníží i octové zábaly nohou. Není to vyzkoušené, zato víme, že platí i studené zábaly. Nedbejte protestů nemocného, zabalte jeho tělo do mokrého prostěradla, přes ně dejte suchou osušku a zachumlejte ho do peřiny! Po pár desítkách minut třeba zpoceného nemocného omýt (vysprchovat) a hned s ním znovu do postele. Nejeden protestující a řvoucí vnouček se při této léčbě po pár minutách zklidnil. A spal, spal a spal… Až se z horečky vyspal.
Jak chřipce předcházet
Jezte preventivně syrové kysané zelí! Je levnou vitamínovou »bombou«! A proto zdravé! I křen a med pomáhají stimulovat imunitu. Mají totiž dezinfekční a antibiotické účinky. Křen jemně nastrouhejte a smíchejte se stejným množstvím medu. Užívejte až pětkrát denně po jedné lžičce. Pijte bylinkový čaj! Stačí 2 lžičky bezového květu, 2 lžičky šípků, 1 lžička meduňky a stejné množství mateřídoušky. Bylinky zalijte půl litrem převařené vody teplé asi 80° C, nechejte čtvrt hodiny louhovat, přeceďte, přidejte lžíci medu a vypijte. Odvážné babičky a maminky ‚ale i dědové v posledních zhruba 20 letech používají jako prevenci zázvorový čaj. Stačí lžíce jemně nastrouhaného čerstvého zázvorového kořene (je běžně k dostání – 1000 g stojí kolem 60 Kč, stačí však koupit jen 20 či 30 g), rozdrtit dva tři hřebíčky a přidat špetku skořice. Zalijte půl litrem převařené vody teplé asi 80° C, po 15 minutách přeceďte, přidejte lžíci medu a popíjejte. Dětem však nedávejte!
Léčení podle »babských« triků
Výborný je cibulový med! Chutná i dětem. Cibuli nakrájejte na malé kostičky či ji rovnou nastrouhejte na nerezovém struhadle, aby pustila více šťávy, zalijte ji medem, zakryjte a nechte v chladničce do druhého dne. Promíchejte a tímto chuťovým pokladem (je to opravdu velmi dobré!) oslaďte nemocnému čaj.
A co česnek? Ten opravdu nemá chybu. Pokud ho máte rádi, dobře děláte a můžete s jeho pomocí úspěšně bojovat s chřipkou či jinou běžnou virózou. Při viróze stimuluje pocení, navíc podporuje očistu dýchacích cest a pomáhá odkašlávání. Nejlepší je v syrové podobě. Pokud je vám chroupání česnekových stroužků nepříjemné, potom zkuste česnekové pomazánky. Dobrým základem je tvaroh utřený s několika lžícemi smetany a jemně pokrájeným, případně prolisovaným nebo nožem utřeným česnekem. Na 250 g netučného tvarohu, přidejte čtyři lžíce smetany a nejméně šest stroužků česneku. Dochutit můžete jemně usekanou čerstvou petrželkou. Skvělá je klasická česnečka, na kterou má snad každá rodina vlastní recept. Jen připomínáme, že je dobré jemně pokrájený či nožem utřený česnek přidávat až úplně nakonec a hned polévku podávat.
Křen neslouží jen jako prevence, ale i jako lék. Obsahuje totiž látky, které působí jako antibiotika, ničí choroboplodné zárodky a zamezuje jejich růstu. Účinku lze dosáhnout již požitím relativně malého množství křenu. Vždy jezte křen syrový, například nastrouhaný jako příloha k vařenému masu, vynikající jsou křenové pomazánky. A co takhle křen s červenou řepou? Pochoutka pro labužníky! A zdravá. Zkuste křenovou šlehačku (vyšlehanou šlehačku opatrně smíchejte s jemně strouhaným křenem a ozdobte jí vařená či pečená masa, chuťově prospěje i dušeným zeleninovým pokrmům. Babičky úspěšně používaly křenové placky. Na každou kávovou lžičku strouhaného křenu přidejte dvě lžíce nastrouhaného bramboru, promíchejte, vytvořte placku či jen placičku, dejte ji do lněného či bavlněného ubrousku a přiložte ji na nemocné místo, které před tím natřete sádlem. Zakryjte místo teplým suchým obkladem a nechte působit. Po chvilce chladu ucítíte teplo, potom až horko. Až je už nesnesete placku sundejte a místo otřete vlažnou vodou. Skvělé nejen na nachlazení, bolesti krku, potíže s průduškami, ale i třeba na bolesti zad (tzv. houser). Kdo nezkusil, neuvěří. Pozor! Někteří lidé křen nesnášejí, mají na něj alergickou reakci.
Ke klasice patří bylinkové čaje. Nejlepší jsou šípkový, z černého bezu, z lipového květu, heřmánkový, fenyklový a anýzový. Ten uvolňuje hleny.
Když byl děda nemocný, potom mu babičky připravily medvědí mléko. Příprava je snadná: hrnek horkého mléka + 2 lžíce medu a to vše s deci rumu nebo dobré slivovice. Ale pozor – dva tři hrnky a dost! Výborná »medicína«, po které se skvěle spí.
Jiří Janouškovec