Jihlavská zoologická zahrada tento týden informovala o novinkách u stáda alpak, které se rozrostlo, a to hned dvakrát o nové členy. Mláďata se nedlouho po porodu postavila na nohy a začala sát mléko od matek, uvedla Simona Kubičková vedoucí marketingového oddělní jihlavské zoo.
Tento týden ve středu porodila první z březích samic, druhá ji následovala hned ve čtvrtek.
Samice alpak jsou březí zhruba 11,5 měsíce. Většinou se rodí jedné samici jedno mládě, dvojčata jen velmi vzácně. Mládě váží zhruba šest až devět kilogramů a je schopné se postavit na nohy během 30 až 90 minut po narození, a posléze začít pít mléko od matky.
Alpaky (Vicugna pacos) jsou domestikovaná zvířata pocházející z Jižní Ameriky, konkrétně z oblasti And, kde byla chována původními obyvateli již před tisíci lety. Alpaky mají hustou srst, která může mít různé barvy, od bílé, hnědé až po černou, přičemž existuje více než 20 barevných odstínů. Srst se stříhá jednou ročně a využívá se k výrobě vlny, která je hypoalergenní a jemnější než ovčí vlna, což ji činí vysoce ceněnou v textilním průmyslu.
Život ve vysokohorských oblastech And jim umožňuje větší srdce a více červených krvinek, které jsou kompenzačním mechanizmem nízkého tlaku vzduchu ve vysokých výškách.
Alpaky jsou mimochodníci, pohybují se tedy vždy oběma pravýma a pak levýma nohama zároveň. Pohyb v horských oblastech, tedy na písčitém a hrubém terénu a strmých skalách jim ulehčuje chodidlo ve tvaru račího klepeta opatřené mozolovitými polštáři, a kopýtka na konečnýh článcích prstů. Mozolnaté polštáře na chodidlech ulehčují vikuňám pohyb a zároveň jsou šetrné k terénu, protože nepoškozují kořenový systém rostlin, které spásají.
Alpaky jsou býložravci a jejich strava se skládá hlavně z trávy a sena. Horní pysk mají rozdělen, aby jim umožnil spásání krátkých a tvrdých travin. Spodní řezáky jsou velmi ostré a stále dorůstají což jim také ulehčuje spásání často suché a tvrdé potravy. S trávením potravy jim pomáhá třídílný žaludek. Jsou to velmi společenská zvířata, žijí ve stádech a komunikují mezi sebou pomocí různých zvuků, nejčastěji jemného mručení, ale umí také výstražně plivat žaludeční tráveninu, pokud se cítí ohrožené.
(mac)
FOTO – Zoo Jihlava/Daniela Oberreiterová, Pixabay/Pezibear, alpacalyeverafter.co.uk