Muzeum v Chebu včera poprvé představilo veřejnosti zrestaurovaná Egerlandská kamna. Vzácná kachlová kamna s národopisnými motivy z Chebska a okolí vytvořil krásenský výtvarník Willi Russ. Zrestaurovat se je podařilo po tříletém úsilí za 1,2 milionu korun. Kamna jsou pomyslnou učebnicí chebského neboli egerlandského národopisu v trojrozměrném obraze, řekla při slavnostním představení etnografka chebského muzea Iva Votroubková.
Náročné restaurování trvalo tři roky. Restaurátoři jen rok a půl jednotlivé díly kamen rozebírali, aby mohly být převezeny do ateliéru na pozdější úpravy, a čistili je. V ateliéru se pak lepily kachle, které byly rozlomené. V době, kdy kamna stála na loketském hradě, se z výzdoby ulámaly hlavičky a figurky. »Chybělo jich 49 a byla potřeba je doplnit,« řekla restaurátorka Sylva Antony Čekalová. Po podrobném průzkumu fotografií restaurátoři chybějící prvky doplnili.
Národopisné dílo vzniklo mezi lety 1941 a 1944 na objednávku někdejšího chebského národopisného muzea. Na své určené místo se ale v té době nedostalo, skončilo vlivem okolností v prostorách loketského hradu, kde se mělo nechat zlikvidovat. Do Chebu se kamna převezla v 80. letech ve špatném stavu. Po náročné rekonstrukci byly od roku 1993 vystaveny v chebském hradu.
Koncem roku 2019 vyhrál Karlovarský kraj tříletý spor o kamna. Soudil se tehdy s městem Loket, které si je nárokovalo jako součást sbírek loketského hradu. Zrestaurovaná kamna jsou nyní součástí sbírek chebského muzea, které patří kraji. Podle Michala Beránka z chebského muzea jsou prvním počinem připravované expozice, která by měla být hotová zhruba do pěti let.
Mohutné těleso kamen je téměř tři metry dlouhé a více než dva metry vysoké. Zajímavostí je, že se v nich nikdy netopilo, i když podle původního záměru měla být elektrická. Národopisná památka bude ještě do konce roku doplněna o lavici, jak u klasických chebských kachlových kamen bývalo pravidlem.
Na kamnech je zobrazeno 16 figurálních scén, které představují významné zvyky a tradice hospodářského, církevního a rodinného života venkovského lidu na Chebsku. Zobrazeny jsou například oslavy masopustu či Vánoc. Čtrnáct krojovaných párů předvádí lidový oděv z různých částí této oblasti od sklonku 18. století až po 30. a 40. léta 20. století. Plastické stuhy vlnící se mezi jednotlivými scénami zachycují chebský dialekt v podobě 63 přísloví, mravních ponaučení či úryvků z koled. Takzvanou egerlandštinu ovládá už pouze pár lidí, a to zejména v německém příhraničí. Vše doplňuje heraldická výzdoba čítající 71 znaků měst a rodových znaků.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/Slavomír Kubeš