Mláďata se v Zoo Jihlava nepřestala rodit ani v září, a tak vám můžeme představit »záříjňátko«, mládě lenochoda dvouprstého. Návštěvníci zoo na vlastní oči brzo uvidí také mládě pandy červené a pokochat se mohou i zvláštně zbarveným kotětem kočky bahenní. Ideální příležitost navštívit nejen tato mláďata je třeba tuto neděli 1. října, kdy jihlavská zoo připravila program k blížícímu se Mezinárodnímu dni zvířat. V neděli také proběhnou letos naposledy i letové ukázky, řekla Simona Kubičková vedoucí marketingového oddělení Zoo Jihlava.
Další radostnou novinou, nejen pro jihlavskou zoo, je letošní mládě lenochoda dvouprstého. »Vyfotit ho není jednoduché, protože se drží pevně na břiše svojí matky, která si ho pečlivě hlídá. Na svět přišlo 6. září a zatím se má čile k světu,« uvedla Kubičková.
Celá lenochodí rodinka se nachází v pavilonu Hacienda Escondido, kde návštěvníci při troše štěstí mohou mládě i zahlédnout. Jelikož se malý lenochod narodil mimo hlavní návštěvnickou sezónu, nebylo nutné pavilon uzavírat. »Ale i tak, prosíme návštěvníky jihlavské zoo, aby se v pavilonu chovali tiše a ohleduplně,« požádala Kubičková.
Aktuálně se v zoo nachází 4 lenochodi. Rodičovský pár, loňská samice a letošní mládě. Lenochody dvouprsté chováme od roku 1998 a mláďata zde přichází na svět pravidelně, z čehož máme velkou radost.
Myslíte si, že víte o lenochodech hodně, a že vás nic již nepřekvapí? Tak schválně, dáte dohromady alespoň tři zajímavosti o nich?
Lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus) v přírodě obývá území tropických pralesů Venezuely, severní Brazílie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany.
Dospělý jedinec váží většinou od čtyř do osmi kilogramů a dorůstá délky až 70 centimetrů. Lenochodi mají dlouhé končetiny s dvěma zahnutými drápy na předních končetinách a třemi zahnutými drápy na zadních končetinách, které jim slouží jako háčky při zavěšování na stromech. Celkem známou zajímavostí u lenochodů dvouprstých je jejich dlouhá, hustá hnědavá srst, která jim ale roste opačným směrem, než je obvyklé. Tato evoluční »změna« je chrání před deštěm, protože voda může stékat směrem od břicha ke hřbetu a následně na zem, takže se srst nepromočí. Srst mají v přírodě zelenavou, což však není způsobené barvivem srsti, ale zelenými řasami, které lenochodům rostou na povrchu ve zvláštních žlábkách a poskytují jim tím ochranné zbarvení. V zoologických zahradách však toto zbarvení nalezneme jen zřídka, jelikož jsou tyto řasy velmi citlivé na vlhkost vzduchu a rostou jen ve vysoké vlhkosti, jaká je v pralese.
Lenochodi dvouprstí nemají ocas, který ve vývoji pomalu zcela zakrněl. Další zajímavostí, o které se u lenochodů málo ví, jsou jejich speciální zuby. Lenochodi mají dvacet zubů, které však nejsou potaženy sklovinou, ale řídkou a pórovitou zubovinou, do které pronikají šťávy z potravy. Důsledkem toho získávají zuby tmavohnědou barvu.
Lenochodi nemají nijak zvláště vyvinutý zrak a čich, ale jejich hmat a sluch jsou zato vyvinuté skvěle. Jak dokázaly pokusy v přírodě, lenochodi slyší tóny mnohem vyšší, než dokáže člověk a to dokonce podobně jako netopýři. Do nedávné doby byli lenochodi považováni za němé tvory, ale není tomu tak. Vydávají totiž zvláštní zvuky, které lidské ucho nedokáže zachytit.
Lenochodi dvouprstí žijí ve volné přírodě až na období rozmnožování samotářským životem. Když následuje doba rozmnožování, začnou samci vydávat zvláštní, vysoké a lidským uchem neslyšitelné zvuky, kterými lákají samice. Samice je březí 240–325 dnů, a poté rodí ve větvích stromů jediné mládě, které se svými drápy celý následující rok pevně drží na břiše své matky. Mláďata se nejprve od matky liší tmavším zbarvením srst.
Lenochodi dvouprstí se neumějí postavit na nohy a tudíž ani chodit. Po zemi se pohybují po břiše plazivými pohyby. O to jsou ale překvapivě velmi dobrými a vytrvalými plavci.
Mládě pandy červené je kluk a brzo by mohl již prozkoumávat výběh.
16. září byl Mezinárodní den pandy červené, které Zoo Jihlava chová od roku 2011, kdy přicestoval samec ze Zoo Krefeld. O dva roky později k němu přibyla i belgická samice, se kterou tvoří pár. Za 12 let chovu se zde narodilo již 12 mláďat, včetně toho letošního.
»Tomu jsou nyní 3 měsíce a čekáme, že již brzy začne opouštět své útočiště a bude prozkoumávat okolí. Při běžné veterinární prohlídce jsme zjistili, že se jedná o samce,« upřesnila Kubičková.
Panda červená je většinou tichá, mezi jedny z mála zvuků patří pískání při vzájemné komunikaci. Zajímavostí je, že samice dokáže odložit porod mláďat do vhodné situace až o týden, možná i více. Zhruba po čtyřech a půl měsících březosti se samici rodí v hnízdní dutině stromu jedno až dvě mláďata, výjimečně až čtyři. Ta váží při narození cca 100 gramu a dva týdny jsou úplně holá, slepá a bezmocná. Oči se jim otevírají až po 18 dnech. Jejich srst je zpočátku šedo-hnědá, později získává barvu dospělých jedinců. Samice se o mláďata starají po dobu jednoho roku, jelikož rostou velmi pomalu. Mláďata pohlavně dospívají ve věku 18 měsíců.
Ve volné přírodě se panda červená průměrně dožívá 8–10 let někdy až 14 let. Rekordní věk, zaznamenaný v zajetí, je 23 let a 4 měsíce u samce pojmenovaného Firecracker.
Roztomilé kotě kočky bažinné má melanické zbarvení.
Ve výběhu kočky bažinné mohou návštěvníci jihlavské zoo také zahlédnout dva a půl měsíce staré kotě, protože tyto kočky jsou aktivní ve dne. Může vás překvapit, že mládě je na rozdíl od své matky černě zbarvené. Jedná se o takzvaný melanismus, kdy se u jedince výrazně rozvine tmavý pigment a kresba srsti tak úplně nebo částečně vymizí. Otec mláděte, který obývá vedlejší expozici je rovněž melanicky zbarvený.
U kočkovitých šelem to není nic neobvyklého, například u levhartů nebo jaguárů se tento jev vyskytuje velice často. Typickým představitelem je černý panter, což je melanická forma levharta skvrnitého.
Koťata koček bažinných se osamostatňují v osmi měsících, ale pohlavně dospějí až v roce a půl.
Kočka bažinná (Felis chaus) má v poměru k tělu nejdelší končetiny ze všech euroasijských koček. Srst mívají jednobarevnou, šedohnědou nebo žlutočervenou. Špičky uší a ocasu jsou černé. Na konci uši rostou štětinky chlupů, podobně jako u pravých rysů.
Váží od dvou a půl kilogramu až po 14 kilogramů, ale jsou zaznamenány i případy šestnácti kilogramových jedinců. Dospělí jedinci mívají průměrnou délku těla 55 až 75 centimetrů, výjimečně až 112 centimetrů. Délka ocasu se pohybuje od 20 až po 36 centimetrů. Dosahují výšky 35 až 38 centimetrů.
Rozšířená je na blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Díky dlouhým nohám kočka bažinná skvěle běhá a skáče. V Česku tento druh chová pouze jihlavská zoologická zahrada.
Oslava dne zvířat
První říjnový den oslaví Zoo Jihlava svátek zvířat. »Letos jsme si pro návštěvníky od 10 do 15 hodin připravili různé aktivity v areálu zoo. Dospělí i děti se budou moci zapojit do zookvízu o zajímavé ceny. V zoostánku u jeřábů se bude nejen soutěžit, ale také vyrábět. V blízkosti občerstvení Zanzibar budou medvědí zábavné aktivity pro děti. Zároveň zde bude možnost ochutnat různé dobroty od firmy Grizly. Další partner naší akce – Hitrádio Vysočina – bude u Australské farmy. Zde si můžete zahrát třeba vodní pong nebo si nechat něco namalovat na obličej.
Jako takové symbolické rozloučení s hlavní sezonou budou poslední letošní letové ukázky. Sokolníci Eva a Eda Školoudovi se s návštěvníky rozloučí v tradičních časech – v 11 a 15 hodin. Lítat budou na louce naproti Australské farmě. Oslavy svátků všech zvířat jsme obohatili i o komentovaná krmení. Vybrali jsme dva druhy, a to v 11.30 prasátka visajanská a 12.30 lamy guanako,« vylíčila Kubičková.
Mezinárodní den zvířat se slaví 4. října na počest úmrtí svatého Františka z Assisi, který pečoval o nemocná a opuštěná zvířata.
(mac)
FOTO – Zoo Jihlava/Simona Kubičková, commons.wikimedia.org/Nicoberto, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.5/Harald Köster, Bochum, Germany