Přemýšlíte, kam na podzim na výlet, když už není takové teplo? Co takhle navštívit nějakou zoo. Teď nastává právě ta ideální doba k návštěvě, protože v zoologických zahradách není již tak rušno jako v hlavní sezóně a zvířata jsou stále aktivní a venkovní flora se začíná halit do pestrých podzimních barev. A při dešťové přeháňce se navíc lze schovat v některém z vnitřních pavilonů. I mláďata se stále rodí, jako například v Zoo Jihlava, kde jsou posledními nováčky třeba dvě mláďata alpaky, nebo drobeček křečka velkého a také dva přírůstky u myší bobřích, jak nám sdělila Simona Kubičková vedoucí marketingového oddělní Zoo Jihlava.
První mládě alpaky přišlo na svět 23. září a druhé mládě se narodilo v sobotu 28. září. Obě mláďata je možné vidět v jejich výběhu, který se nachází vedle Haciendy Escondido. Tady sice často odpočívají v blízkosti svých matek, ale pomalu začínají zvědavě objevovat výběh nebo si společně hrát.
Můžete se zastavit u jejich výběhu a tipnout si, který jedinec by asi tak mohl být otcem. Zbarvení mládat vám jistě napoví. Starší mládě je dvoubarevné, to mladší je celé tmavé.
Alpaka (Vicugna vicugna f. pacos) je jednou ze dvou domestikovaných forem lam. Ve své domovině hlavně v Peru, Bolívii, Argentině a Chile jsou chované zejména pro vlnu, která je velmi kvalitní a dala by se přirovnat k prachovému peří, ale i pro maso. Mohou být různě zbarvené, od bílé, přes šedou, světle hnědou, hnědou, karamelovou po černou, což dokazují i letošní mláďata. Alpaky dosahují výšky v kohoutku cca 100 centimetrů, délky těla od 120 do 155 centimetrů a hmotnosti 55 až 80 kilogramů.
Samice rodí 1 mládě po necelých 11 měsících březosti. Mláďata rychle rostou a bývají matkou odstavena po devíti měsících.
Alpaky jako všichni z čeledi velbloudovití májí rozpůlený horní pysk, čehož si nemusí každý pozorovatel na první pohled všimnout. Také jim neustále dorůstají řezáky ve spodní čelisti, což jim v původní domovině chudé na potravu, společně s rozpůleným pyskem, umožňuje napást se prakticky všude.
Alpaky jihlavská zoo chová od roku 2021, a mají zde jednoho samce, dvě samice a nově zmíněná dvě letošní mláďata. Mládě, které se narodilo vloni, našlo před dvěma měsíci nový domov v Zoo Ústí nad Labem.
Dalším nedávným přírůstkem v jihlavské zoo je mládě křečka velkého, které se narodilo poslední zářijovou sobotu. »Samice rodila poprvé a své mládě při prvním rychlém focení na mobil v boudičce statečně bránila a nechtěla se od něj vzdálit ani na chvilku,« řekla Kubičková
také k vysvětlení kvality fotek. Hlavním důvodem je samozřejmě snaha novopečené rodiče co nejméně rušit a stresovat. Proto byla také dočasně uzavřená horní část pavilonu žiraf.
Křeček velký (Hypogeomys antimena) je velký druh hlodavce z čeledi myšovití. Žije pouze na ostrově Madagaskar, zde se vyskytuje na ploše pouhých cca 200 kilometrů čtverečných, kde obývá tropické lesy a křovinaté oblasti. Jde o druh ohrožený vyhubením, které je způsobeno zejména ztrátou biotopu. Žijí v monogamních párech, samice rodí pouze jedno mládě ročně. Křečci velcí jsou noční živočichové, kteří se pohybují po všech čtyřech končetinách po pralese (i když jejich rychlé pohyby připomínají spíše skákání králíka) a sbírají nejrůznější spadané plody, ořechy, semena a mladé výhonky. Tělo dospělého jedince měří 30 až 35 centimetrů a ocas 20 až 25 centimetrů a hmotnost bývá od jednoho do jednoho a půl kilogramu. Tito křečci se svým vzhledem spíše podobají králíků než křečkům, díky svým velkým uším, protáhlým zadním nohám a pohybu připomínajícímu spíše poskakování. V lidské péči se nachází něco málo přes 50 jedinců, takže každé jedno mládě je velice vzácné.
Dvojčata myší bobřích se narodila v pátek 29. září pečlivě schována v budce v expozici Australské farmi.
Myš bobří (Hydromys chrysogaster) neboli také bobromyš je hlodavec žijící v bažinách a řekách Austrálie, Indonesie a Nové Guineje. Živí se rybami, korýši vodními ptáky či obojživelníky, které aktivně pronásleduje a loví. Pro život ve vodním prostředí jsou vybaveny hydrodynamickým tvarem těla a prsty zadních končetin jsou opatřeny plovacími blánami, což z nich dělá zdatné plavce. Dospělý jedinec měří na délku cca 35 centimetrů a jejich ocas 20 až 35 centimetrů aváží od 400 do 1300 gramů.
Do Zoo Jihlava se nyní návštěvníci dostanou pouze přes hlavní pokladnu. Sezónní vstup z lesoparku Heulos je až do konce března 2024 uzavřen. Východ ze zoo směrem do Heulosu zůstává ale stále v provozu. »Během uzavření sezónní pokladny není možné využít ani boxy pro psy, které u ní jsou,« upozornila Kubičková.
(mac)
FOTO – Zoo Jihlava/Daniela Oberreiterová a Simona Kubičková, commons.wikimedia.org/CC BY 2.0 DEED/patrickkavanagh