K lepší předpovědi erupcí sopek by mohl přispět výzkum mezinárodního týmu s českou účastí. Vědci vytvořili model zemětřesných rojů a pohybů zemského povrchu, které předcházely erupci sopky Fagradalsfjall na islandském poloostrově Reykjanes. Studii z výzkumu řízeného Islandskou geovědní službou (ÍOSR) publikoval časopis Nature Geoscience, uvedla Akademie věd ČR (AV).
Za Česko na projektu spolupracovali vědci z Geofyzikálního ústavu AV, který s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV provozuje na poloostrově Reykjanes síť 15 seizmických stanic.
»Tuto oblast jsme společně monitorovali více než rok před samotnou erupcí,« uvedl geofyzik Josef Horálek, který se na studii podílel. »Opakované výzdvihy a poklesy zemského povrchu dosahující až 120 mm a silná zemětřesná aktivita rojového charakteru naznačovaly akumulaci a pohyb magmatu pod povrchem,« dodal.
Island se nachází na rozhraní Euroasijské a Severoamerické tektonické desky, tedy v místě, kde se od sebe desky vzdalují a magma vystupuje z hlubin Země. Vulkanická aktivita je zde častá a seizmická aktivita prakticky stálá.
Vědci z Islandu, Česka, Německa, Itálie a Číny pak interpretovali data z měření a vytvořili model procesů, které vulkanické erupci předcházely. Model podle AV například předpokládá existenci rezervoáru magmatu pod vulkánem Fagradalsfjall v hloubkách 15 až 20 kilometrů.
»Z něho se postupně uvolňoval oxid uhličitý (CO2), který migroval několika cestami propustnými horninami zemské kůry k povrchu. Ve dvou sousedních geotermálních oblastech Svartsengi a Krýsuvík se ve velkém objemu dostal do hloubky čtyř kilometrů, což způsobilo výzdvih zemského povrchu,« popsal Horálek. Vědci pomocí modelování také odhadli množství vystupujícího CO2 a jeho možné důsledky pro erupci.
»Predikovat vulkanickou erupci s dostatečnou přesností není ještě dost dobře možné, přesto bychom se k tomu cíli chtěli přiblížit,« zdůraznil.
Loňský výbuch sopky Fagradalsfjall podle expertů patřil k celkem poklidným výlevům magmatu z trhlin v zemské kůře. K erupcím na poloostrově Reykjanes dochází jednou za 800 až 1000 let, ta předchozí je datována do roku 1240.
(mac)