Zpráva, kterou v pondělí zveřejnil think-tank přidružený k čínské národní tiskové agentuře Xinhua, přináší pohled na příležitosti a výzvy, kterým čelí zpravodajská média po celém světě v éře umělé inteligence (AI).
Stejně jako předchozí revoluce v komunikačních technologiích se ani rozvoj AI nevyhne »Collingridgeovu dilematu«, uvádí zpráva nazvaná »Odpovědnost a poslání zpravodajských médií v éře AI«, která upozorňuje na rozpor mezi potřebou rozvoje a nutností řízení s cílem využít AI pro zlepšení lidstva.
Podle zprávy, která byla zveřejněna během probíhajícího 6. světového mediálního summitu v Urumči, hlavním městě severozápadní čínské Ujgurské autonomní oblasti Xinjang, většina, 66 %, dotazovaných zpravodajských médií po celém světě vnímá dopad generativní AI na toto odvětví pozitivně. Navíc 51,2 procenta respondentů již začalo technologie AI implementovat.
Mediální organizace od generativní AI očekávaly především zvýšení včasnosti a produktivity zpravodajství. Vyjádřily však také obavy z možných rizik pro důvěryhodnost spojených s AI, zejména pokud jde o »zkreslení a nepřesnost zpravodajských stop a materiálů«. Tyto obavy sdílelo podstatných 76,4 % respondentů.
Kromě toho se výrazná většina, 85,6 procenta, dotázaných zpravodajských médií domnívala, že aplikace generativní UI vyžaduje lepší regulaci.
Tato zjištění vycházela z dotazníkového šetření provedeného v roce 2024. Průzkumu se zúčastnilo více než 1 000 respondentů z 53 zemí a regionů, kteří zastupovali různorodá média, jako jsou noviny, periodika, rozhlasové a televizní stanice, zpravodajské agentury, webové stránky a poskytovatelé služeb mobilních aplikací.
»Umělá inteligence pohání novou vlnu produktivity ve zpravodajských médiích a vytváří pokročilé produktivní síly napříč sběrem, produkcí, distribucí a vyhodnocováním obsahu,« zdůrazňuje zpráva.
Umožňuje mediálním organizacím i spotřebitelům lepší zážitky, které překračují čas a prostor, integrují virtuální a reálné interakce a usnadňují komunikaci mezi člověkem a strojem.
Kromě toho AI podporuje nové obchodní modely, včetně přístupu zaměřeného na média pro všechno, médií založených na platformě a digitalizovaného a inteligentního průmyslu.
Zpráva však varuje před četnými riziky a výzvami, které přináší nejistota AI a její zneužití.
Uvádí, že se stupňuje rozsah, forma a šíření falešných informací, což vyvolává globální krizi autenticity, a konstatuje, že omezení technologie a soukromé zájmy uživatelů vytvářejí efekt »nekalé soutěže«, znečišťují veřejné mínění a negativně ovlivňují vnímání jednotlivců a společenský diskurz.
Rozsáhlé hodnotové spory a etická dilemata mezitím postavily umělou inteligenci před dilema mezi rozvojem a správou.
Dodává, že »propast v inteligenci« může dále prohloubit rozdíly mezi lidmi, městskými a venkovskými oblastmi a mezi Severem a Jihem, podpořit technologickou hegemonii a prohloubit nerovnováhu v globálním rozvoji.
Zpráva navrhuje, aby zpravodajská média převzala svou společenskou odpovědnost, zavázala se k přístupu »lidé na prvním místě« a v éře umělé inteligence prosazovala »inteligenci pro dobro«.
K dosažení tohoto cíle by zpravodajská média mohla urychlit iniciativy zaměřené na inteligenci s cílem zvýšit hodnotu médií, upřednostnit etické využívání UI a zavést spolehlivé standardy, převzít společenskou odpovědnost za optimalizaci kognitivního prostředí a podpořit dialog a spolupráci s cílem zlepšit globální správu.
»Tímto způsobem se spojí mocné mediální síly, aby vytvořily komunitu se společnou budoucností a přispěly k lepšímu světu,« uvádí se ve zprávě.
(Xinhua)