Američtí lékaři zjistili, že zánětlivé procesy v játrech nejsou hlavní hnací příčinou rozvoje fibrózy, protože jejímu vzniku nelze zabránit ani při úplném potlačení zánětu v tomto orgánu. Informovalo o tom tiskové oddělení Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA).
»Po desetiletí jsme předpokládali, že kontrola zánětu je klíčovou metodou prevence rozvoje ztukovatění jater a s ním spojené fibrózy. Údaje, které jsme shromáždili, naznačují, že zánět sice přispívá k fibróze, ale není hlavní hnací příčinou jejího rozvoje,« uvedl docent Tamer Sallam z UCLA.
K tomuto závěru dospěli medici v experimentu, v němž se vědci snažili zabránit rozvoji nealkoholického ztukovatění jater a jaterní fibrózy u myší potlačením genu LBP. Tento úsek DNA je zodpovědný za produkci stejnojmenného proteinu, který je uvolňován buňkami v játrech a dalších orgánech v přítomnosti bakteriálních infekcí a vyvolává zánětlivou reakci.
Vědci dlouho předpokládali, že činnost genu LBP je narušena při rozvoji tukového onemocnění jater, v důsledku čehož jeho příliš vysoká aktivita vede k »prorůstání« jater vazivovou tkání a tvorbě fibrotických »jizev«. Američtí lékaři testovali, zda tomu tak skutečně je, k čemuž jim posloužilo vypnutí genu LBP v jaterních buňkách myší a sledování, jak se na jejich zdraví projeví strava bohatá na cholesterol, tuky a cukry.
Tato léčba skutečně potlačila většinu ložisek zánětu v jaterní tkáni myší a zlepšila funkci tohoto orgánu, ale neměla žádný významný vliv na pravděpodobnost rozvoje fibrózy, stejně jako na strukturu hromadění tuku v jaterních buňkách a další aspekty rozvoje nealkoholického ztukovatění jater.
Takové experimentální výsledky vedly vědce k analýze toho, jak rozdíly ve struktuře genu LBP, ovlivňující jeho aktivitu, ovlivňují vzorec rozvoje fibrózy u velkého počtu pacientů s netučným onemocněním jater. Tato analýza ukázala, že neobvykle vysoká aktivita genu LBP nevede ke zvýšené pravděpodobnosti rozvoje ztukovatění jater a fibrózy, což rovněž naznačuje, že neexistuje žádná souvislost mezi zánětem a těmito onemocněními, uzavřeli vědci.
Fibróza jater je poměrně časté neinfekční onemocnění, které je nejčastěji způsobeno chronickou hepatitidou, zneužíváním alkoholu, nealkoholickou tukovou chorobou jater a různými formami autoimunitních reakcí.
Při rozvoji fibrózy se v játrech začnou množit buňky pojivové tkáně, což vede ke zhoršení jejich výkonnosti a nakonec způsobí cirhózu. Doposud existují jen velmi omezené prostředky, jak rozvoj fibrózy zpomalit nebo jejímu vzniku zabránit, což nutí lékaře a biology hledat nové způsoby boje proti tomuto onemocnění.
(cik)