Vědci zjistili, že karibské medúzy se umí učit ze svých chyb

Zoologové z Německa a Dánska nalezli první důkazy o tom, že zástupci přinejmenším jednoho druhu medúzy Tripedalia cystophora jsou schopni zapamatovat si podněty a využít je k rozpoznání hrozeb. Informovala o tom tisková služba Kodaňské univerzity, práce byla publikována v časopise Current Biology.

»V minulosti se předpokládalo, že medúzy jsou schopny zvládnout pouze nejjednodušší formy učení, například si dokáží zvyknout na některé stálé podněty, jako je zvuk nebo světlo. My jsme zjistili, že medúzy jsou schopny učit se ze svých chyb a také měnit chování v reakci na podněty, které si zapamatovaly,« uvedl hlavní autor práce z Kodaňské univerzity Anders Garm, jehož slova cituje tisková služba univerzity.

Garm a jeho kolegové dospěli k tomuto závěru při pozorování života kubomedusy druhu Tripedalia cystophora, která žije v pobřežních vodách Karibského moře, kde rostou mangrovové lesy. Na rozdíl od většiny ostatních druhů jsou tyto medúzy schopny aktivně plavat, měnit směr a vidět překážky a kořist pomocí 24 ropalia – jakýchsi chapadel s očima.

Zoology zajímalo, zda jsou tyto medúzy schopny využívat své smysly a obecně poměrně dobře vyvinutou nervovou soustavu k tomu, aby si zapamatovaly překážky, na které často narážejí v kořenech mangrovových lesů, a vyhnuly se srážkám. Aby tuto myšlenku ověřili, odchytili vědci několik jedinců Tripedalia cystophora a sledovali jejich chování ve speciálně vybaveném akváriu.

Stěny tohoto akvária byly natřeny tak, aby pro medúzy napodobovaly vzhled kořenů mangrovových stromů. Vědci sledovali, jak často Tripedalia cystophora naráží do stěn a zda se četnost srážek s časem mění. Během studie vědci pravidelně měnili úroveň osvětlení a kontrast pruhů, jako by se v mangrovovém lese měnilo počasí a denní doba.

Ukázalo se, že medúzy mají schopnost využívat dříve naučené informace ke změnám chování – to znamená, že se mohou učit z minulých zkušeností. To se projevilo tím, že medúzy zpočátku často narážely do stěn akvária, ale po zhruba třech až pěti neúspěšných manévrech chování výrazně změnily. V důsledku toho se medúzy čtyřikrát častěji vyhýbaly srážkám a typická vzdálenost od mříží, v níž medúzy měnily směr, se zvýšila o 50 %.

Vědci pak zkoumali, co se stane, když u živočichů vytvoří jakýsi optický klam, který je přesvědčí, že se chystají srazit s pruhem na stěně akvária. Experimenty potvrdily, že medúzy si skutečně zapamatovaly, jak vypadají nebezpečné objekty, a využily těchto znalostí k tomu, aby se snažily vyhnout srážce.

»Tento objev radikálně mění naše představy o tom, čeho je jednoduše uspořádaný nervový systém schopen. Naznačuje také, že schopnost komplexních forem učení mohla být jednou z nejdůležitějších evolučních výhod i primitivních nervových systémů,« uzavřel Garm.

(cik, TASS)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy