Vědci vypočítali a modelově ověřili velikost a rychlost cunami po dopadu meteoritu před 66 miliony let

Dopad vesmírného tělesa do Mexického zálivu před 66 miliony let způsobil vlnu cunami vysokou přes 1000 metrů, která zasáhla pobřeží po celém světě. Ačkoliv není překvapením, že náraz 14 kilometrů širokého meteoritu do vodní plochy vyslal přes celou planetu devastující vlny, je to poprvé, co vědci spočítali jejich sílu a dosah, napsal list The Guardian.

Dopad meteoritu tehdy vytvořil 180 kilometrů široký chicxulubský kráter a vedl ke katastrofickému vymírání druhů. Z povrchu Země jich zmizelo přes 75 procent včetně dinosaurů.

(a) Maximální výšky tsunami na povrchu moře a model (b) maximální rychlost proudění v každé buňce sítě. Kontury jsou zobrazeny pro každý metr amplitudy (nasycené na 1 000 cm) a každých 20 cm/s rychlosti. Kontury dnešních (moderních) kontinentů jsou pro srovnání znázorněny šedými čarami.

Vědci pomocí nástrojů na vytváření modelů dopadových kráterů a globálního šíření vln cunami zrekonstruovali prvních deset minut události. Z Mexického zálivu nejprve vyrazila až 1,5 kilometrů vysoká vodní stěna. Cunami pak podle vědců dorazila k většině pobřeží severního Atlantiku a jižního Pacifiku s vlnami vysokými přes deset metrů a rychlostí přesahující metr za sekundu a do 48 hodin zasáhla pobřeží v podstatě po celém světě.

Odborníci odhadují, že vlna měla zhruba 30 000krát víc energie, než devastující cunami, kterou v prosinci 2004 spustilo zemětřesení v Indickém oceánu. »Historicky zdokumentované cunami blednou ve srovnání s touto globální událostí,« uvádějí vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise AGU Advances.

Kontinentální bloky v šedé barvě s obrysy moderních kontinentů v červené barvě. Zeleně stínované oceánské oblasti znázorňují přibližné oblasti, kde modely nárazové tsunami K-Pg vykazovaly rychlosti proudění přesahující 20 cm/s. Místa vrtů jsou označena kroužky; místa výstupu na pevninu K-Pg jsou označena čtverci.

Zjištění vědců podporují i důkazy, které po sobě katastrofická vlna zanechala. Na svědomí má například nahodilé hromady hornin podél východního pobřeží Nového Zélandu, o kterých se odborníci dříve domnívali, že je utvořilo zemětřesení. Souostroví, které je od místa dopadu více než 10 000 kilometrů daleko, zaplavily po 24 hodinách od dopadu meteoritu vlny deset metrů vysoké.

Vlna cunami byla natolik silná, že v některých oblastech úplně vymlela mořské dno a odstranila tak veškeré sedimenty, které vědcům slouží jako záznamy o podmínkách na Zemi. Mezery v těchto záznamech jsou větší v podmořských pánvích, kde se podle modelů vlna u dna pohybovala rychleji.

(mac, čtk)

FOTO – agupubs.onlinelibrary.wiley.com, pixabay