Paleontologové z Ruska a Tádžikistánu nalezli v Kuruksajském průsmyku lebku dávného velblouda starou 2,5 milionu let. Takové nálezy jsou v klimatických podmínkách Tádžikistánu vzácné, sdělila agentuře TASS tisková služba Uralské federální univerzity, jejíž vědci se na výzkumu podíleli.
»Měli jsme velké štěstí, protože kosti v celé Asii jsou špatně zachovalé, a to i ty, které jsou staré pouhých 2000 let: jsou uvnitř, jako křída, nesmírně křehké. Pokud se náhodou dotknete kosti, aniž byste ji předem ošetřili, rozpadne se na malé kousky. Proto jsme museli lebku napustit roztokem lepidla: počkali jsme, až lepidlo zaschne, a pak jsme pokračovali v čištění, pracovali jsme skalpelem, malým štětečkem, velmi pomalu. To je skutečná paleontologie, jako když kopete kosti dinosaurů,« řekl Dmitrij Gimranov, vedoucí vědecký pracovník laboratoří paleoekologie uralské pobočky Ruské akademie věd s tím, že vyčištění lebky trvalo čtyři dny.
Podle odhadů vědců lebka patří do období raného pleistocénu starého 2,5 milionu let. Celá lebka je unikátním nálezem, protože většinou se nacházejí části lebky nebo kosti a lebka velblouda tohoto konkrétního druhu nebyla dosud nalezena. Na místě vykopávek byla lebka kompletně slepena a zafixována fólií. Díky tomu mohl být nález převezen na Ural, kde bude tři roky restaurován a studován, poté bude vrácen do Tádžikistánu k dalšímu výzkumu.
S pomocí lebky budou moci paleontologové zjistit, čím přesně se tento druh velblouda živil, jak moc se u něj projevoval pohlavní dimorfismus – jak se lišili samci od samic, jaký byl objem mozku, jak byly připojeny krční svaly a mnoho dalšího. K tomu je třeba rozřezat lebku, provést CT a prohlédnout si strukturu mozku, nosních oblastí a zubů.
»Co do velikosti je lebka starověkého velblouda téměř stejná jako lebka jeho moderního příbuzného, velblouda jednohrbého,« poznamenal Gimranov. »Rozhodně však bude třeba prozkoumat zuby,« dodal. Všichni velbloudi podle něj mají mohutné tesáky, ale velikost zubů u předka a moderních jedinců se může lišit a struktura zubů bude pravděpodobně odlišná. Zuby se mohou lišit proto, že dávní velbloudi byli přizpůsobeni jinému způsobu života a stravování, protože vědci se domnívají, že před 2,5 milionu let byl Tádžikistán spíše krajinou podobnou savaně než suchou pouští.
Pleistocén začal přibližně před 2,6 miliony let a skončil před 11 700 lety. Můry, včetně velbloudů, vznikly a vyvinuly se v Severní Americe. Do Eurasie se dostali až na konci miocénu, asi před šesti miliony let, přes Berengský most, který vznikl, když globální ochlazení způsobilo pokles hladiny světových oceánů. Poté se velbloudi rozšířili po celé Eurasii a dostali se do Afriky.
(cik, TASS)