Planetární vědci poprvé zkoumali okolí Jupiterovy Velké rudé skvrny pomocí orbitálního teleskopu Jamese Webba (JWST) a našli důkazy, že v této oblasti největší planety sluneční soustavy dochází k neustálým poruchám vyvolaným atmosférickými gravitačními vlnami. Informovalo o tom tiskové oddělení JWST.
»Atmosférické gravitační vlny, které se svými vlastnostmi podobají mořským vlnám narážejícím na pobřeží, mohou mít významný vliv na strukturu horních vrstev Jupiterovy atmosféry. Vznikají ve velké hloubce v turbulentních spodních vrstvách atmosféry v okolí Velké rudé skvrny, odkud stoupají vzhůru a ovlivňují strukturu a luminiscenci horních vrstev Jupiteru,« vysvětlil vědecký pracovník Leicesterské univerzity Henrik Melin.
Vědci učinili tento objev při studiu dat, která byla shromážděna teleskopem James Webb během pozorování pohybu vodíkových iontů (H3+), které vznikají v horních vrstvách atmosféry Jupiteru pod vlivem fotonů slunečního světla, a také volných elektronů. Vědce již dlouho zajímalo, jak se chová ionosféra Jupiteru, ale získání těchto informací bránila skutečnost, že záře iontů H3+ byla neviditelná na pozadí záření, které produkují neutrální molekuly metanu.
Spuštění mise James Webb v prosinci 2021 poskytlo planetologům první příležitost získat takové informace během pozorování Jupiterovy atmosféry pomocí infračerveného spektrometru NIRSpec. Během těchto měření vědci také nečekaně zjistili, že horní vrstvy Jupiterovy atmosféry v okolí Velké rudé skvrny jsou mnohem složitější, než planetologové v minulosti předpokládali.
Vědci zejména zjistili, že tato část Jupiterovy atmosféry se skládá z mnoha mezivrstev a malých strukturních prvků, které se výrazně liší teplotou a hustotou vodíkových iontů v nich přítomných. Struktura, velikost a vlastnosti těchto vrstev se v průběhu času neustále měnily, což odráží jejich velmi dynamickou povahu. V minulosti si astronomové jejich existence nevšimli, protože k pozorování H3+ museli zprůměrovat data z několika pozorování.
Pozdější analýzy vlastností těchto vrstev ukázaly, že vznikají v Jupiterově atmosféře působením atmosférických gravitačních vln, jejichž analogie se objevují v tloušťce a povrchu oceánů Země a v jejím ovzduší v důsledku interakce vodních a vzdušných proudů s nerovnostmi povrchu. Jejich zdrojem na Jupiteru jsou silné troposférické bouře ve spodních vrstvách atmosféry obří planety, o jejichž významné roli při formování struktury jejích horních vrstev vědci dosud netušili, shrnuli vědci.
(cik, TASS)