Vlk, kterého v září našli v silničním příkopu poblíž Horní Blatné v Krušných horách, ochranáři po uzdravení vypustili zpět do přírody. Vlkovi nasadili telemetrický obojek, který umožňuje sledování jeho pohybu. Před vypuštěním zvířete informovali uživatele honitby a orgán státní správy myslivosti. Vypuštění vlka zpět do volné přírody se odehrálo v součinnosti Národní sítě záchranných stanic, Mendelovy univerzity v Brně a státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která koordinuje Program péče o vlka obecného v ČR. Organizace o tom dnes informovaly v tiskové zprávě.
Rozhodnutí vypustit mladého vlka zpět do přírody předcházelo detailní zhodnocení zdravotního stavu veterináři, konzultace jeho chování s experty na obdobné případy ze zahraničí a analýza DNA, která určila příslušnost ke konkrétní krušnohorské smečce.
»Zpočátku jsme nevěřili, že takto vážně zraněný vlk by se mohl vyléčit až do stavu, kdy bude schopen návratu do přírody. Kolegové ze záchranné stanice Drosera, kteří se vlka jako první ujali, nás však přesvědčili, že je prostě nutné se o to pokusit. Důležitým impulzem pro naše rozhodování byla také pomoc veřejnosti. Finanční dary stovek lidí nám umožnily zaplatit velmi náročné veterinární úkony i následnou intenzivní péči,« uvedl koordinátor Národní sítě záchranných stanic Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
Zotavení vlka po operaci bylo rychlé a úspěšné. Na maximální míru byl také omezen kontakt vlka s lidmi. »Velice nám svými zkušenostmi pomohly kolegyně ze záchranných center pro vlky v Německu a Itálii, neboť v ČR se jednalo o první případ léčby zraněného vlka z volné přírody,« doplnil Stýblo.
Z analýzy DNA vyplývá, že vlk patří ke smečce, která se pohybuje v oblasti Božího Daru. »Důležitá je informace od italských kolegů z Centro Tutela Fauna – žádného z 83 jimi vypuštěných vyléčených vlků nebylo potřeba zpětně odchytávat, nezačali vyhledávat přítomnost lidí. Zásadní je, aby vlk byl vypuštěn poblíž místa, kde byl nalezen. Je pak velká šance, že najde svou původní smečku a začlení se do ní. Vlci totiž dokážou rozpoznat členy své smečky i po delším odloučení,« uvedla Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Sledování odborníkům umožní po čase vyhodnotit, zda se vlk začlenil ke smečce, nebo se vydal vlastní cestou a založil nové teritorium. »Obojek může být funkční až dva roky a lze nastavit různou intenzitu odesílání jeho polohy, zpočátku jsou lokace odesílány častěji. Nyní víme, že se pohybuje v teritoriu smečky, ze které pochází,« dodal Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.
Vlci se do Česka přirozeně šíří z několika oblastí, zejména z Polska, Německa, Slovenska, ale také z Rakouska. V přírodě vlci pomáhají snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody v lesích a na polích v řádech miliard korun ročně. Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 procent vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně dvě procenta.
(mac, čtk)
FOTO – FCB Drosera Bublava, Mendelu/Martin Duľa, e-zatecko.cz, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
Diskuze je uzavřena.