Planetární vědci z USA zjistili, že přibližně třetina kamenných planet u červených trpaslíků, nejběžnějších hvězd v Galaxii, má optimální dráhu pro existenci oceánů s kapalnou vodou na svém povrchu. To z nich činí ideální kandidáty pro hledání života, uvedlo tiskové oddělení Floridské státní univerzity.
»Vědci určili tvar oběžných drah pro velký počet planet obíhajících kolem červených trpaslíků. Jejich výpočty ukázaly, že přibližně dvě třetiny těchto světů nemohou podporovat život v důsledku působení slapových sil. Přitom na zbývající třetině planet obíhajících kolem červených trpaslíků by převládaly podmínky příznivé pro výskyt kapalné vody na nich,« uvádí se ve zprávě.
V posledních letech vědci objevili několik planet, které by mohly být když ne »dvojčaty Země«, tak jejími nejbližšími analogy. Zatím však vědci nedokážou přesně říci, zda jsou na jejich povrchu podmínky pro vznik života, včetně zásob kapalné vody. Její přítomnost závisí nejen na poloze planet na oběžné dráze, ale také na řadě dalších faktorů, včetně chemického složení atmosféry exoplanet.
Skupinu planetologů vedenou profesorkou Floridské státní univerzity (USA) Sarah Ballardovou zajímalo, jak často mohou takové podmínky existovat na nejběžnějších planetách v galaxii obíhajících kolem červených trpaslíků. Tak astronomové nazývají nejmenší a nejpočetnější hvězdy, které jsou z hlediska hmotnosti a velikosti několikanásobně menší než Slunce.
Hledání potenciálně obyvatelných planet
Jak Ballardová a její kolegové upozorňují, mnoho planet obíhajících kolem červených trpaslíků se může stát neobyvatelnými v důsledku tzv. slapových sil. Tak astronomové nazývají gravitační interakce mezi nebeskými tělesy, které periodicky stlačují a roztahují horniny menších objektů, jak se přibližují a vzdalují od svého většího souseda.
V souladu s tím platí, že čím protáhlejší je dráha planety, tím silněji na ni budou působit slapové síly. S ohledem na tuto myšlenku vědci určili, jak protáhlé jsou dráhy 163 již objevených kamenných planet obíhajících kolem červených trpaslíků, a použili tyto údaje k posouzení vhodnosti těchto světů pro výskyt kapalné vody a života.
Výpočty vědců ukázaly, že přibližně 66 % planet podobných Zemi obíhajících kolem červených trpaslíků má dostatečně protáhlou dráhu na to, aby se jejich útroby zahřály na teplotu, která by z nich učinila spíše ekvivalent Venuše než Země. Voda v kapalném skupenství na takových světech z principu nemůže existovat, takže jsou nevhodné pro zrod a vývoj života.
Na druhou stranu zbývajících 33 % planet, jejichž polokoule se neliší o více než 2,1 %, by zůstalo dostatečně chladných na to, aby na nich mohly existovat oceány s kapalnou vodou. To z takových planet činí jeden z nejatraktivnějších cílů pro stopy inteligentního i neinteligentního mimozemského života, uzavřeli astronomové.
(jb, TASS)