STŘÍPKY Z NAŠÍ KRAJINY: Po Novohradských horách

Novohradské hory (německy Gratzener Bergland, také Freiwald) jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na hranicích Česka a Rakouska. Na českém území se rozprostírají na ploše 190,21 km² kolem obcí Nové Hrady, Horní Stropnice, Benešova nad Černou, Dolního Dvořiště a Malont až ke státní hranici. Jejich jižní částí je v Rakousku Freiwald a Weinsberger Wald táhnoucí se až k údolí Dunaje. Jedinečnost Novohradských hor spočívá především ve vzácně zachovalé přírodě, která na české straně zůstala ušetřena zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu.

Novohradské hory jsou téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak, od nikud nikam.

Z celkem zhruba osmnácti novohradskohorských vrcholů přesahujících tisíc metrů se na našem území nachází tři. Největším z nich je Kamenec (1072 m), následuje Myslivna (1040 m) a Vysoká (1034 m). Jejich základem je weinsberský biotitický granit s velkými vyrostlicemi živců a typický svým deskovitým rozpadem. Jedinečnost Novohradských hor spočívá především ve vzácně zachovalé přírodě ušetřené zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu. V roce 2000 zde byl vyhlášen Přírodní park Novohradské hory.

Téměř na každém kroku narazíte na nějakou zajímavost. Není samozřejmě možné popsat všechny přírodní divy ani historické památky zaváté časem, dokonce ani významné osobnosti, které zde žily. Přírodní park Novohradské hory je rozsáhlá oblast s významnou přírodní a estetickou hodnotou, s harmonicky utvářenou horskou a podhorskou krajinou. Oblast, která je významná vysokým stupněm zachovalosti přírodního prostředí, na jehož formování se podílí přírodě blízké lesní a luční ekosystémy, rašeliniště, rybníky a prameniště, a dále dochované historické hodnoty území. To co je na Novohradských horách mimořádné, je především vzácně zachovalá příroda ušetřená zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu.

V Novohradských horách nalezneme mnohá rašeliniště vrchovištní a přechodného typu, o průměrné mocnosti 0,5–2,5 m, většinou na malých plochách a ve výškách 600–1100 m n.m. Převládají drobná rašeliniště v údolích horních toků řek. Největší je Stodůlecké, jehož rozloha je 30 ha (přírodní památka, původní porosty kleče a rašelinný bor). U Černého Údolí bylo rašeliniště o ploše 20 ha odvodněno a zalesněno.  Ostatní jsou již podstatně menší a jejich celková plocha je přibližně 170 ha.

V roce 2000 byl vyhlášen Přírodní park Novohradské hory s rozlohou 162 km². Po státní hranici s Rakouskem se od Dolního Dvořiště po České Velenice rozkládají na ploše 162 km čtverečních civilizací málo dotčené Novohradské hory s několika pralesy a rašeliništi. V ČR vyplňují území mezi Novými Hrady, Dolním Dvořištěm a Benešovem nad Černou. Geologicky jsou Novohradské hory součástí Šumavského masívu. Jsou tvořeny převážně z krystalických hornin, zejména žuly, ruly a svoru. Svou rozlohou převážně zasahují do Rakouska až k údolí Dunaje. Nejvyšších výšek dosahují v Žofínské hornatině na česko-rakouské hranici Kamencem (1072 m). Ze čtrnácti vrcholů, které v Novohradských horách přesahují 1000 m, leží na našem území ještě Myslivna (1040 m) a Vysoká (1034 m). K dalším větším vrcholům patří Stříbrný vrch (936 m), Kraví hora (953 m), Vysoká (1034 m), Jelení vrch (956 m) a Točník (903 m). Svahy jsou na okrajích prudké, většinou zlomového původu, prořezané hlubokými údolími (Malše, Pohořský potok, Černá). V centrální části pohoří je modelace mírnější se zbytky zarovnaného povrchu, v úvalovitých údolích jsou rašeliniště. Celé pohoří je zalesněné převážně monokulturními smrčinami, v nižších částech jsou zachovalé bučiny. Na svazích Novohradských hor najdeme také zbytky smíšených pralesových porostů. Zajímavý je i rozsáhlý les na Kuní hoře se zajímavými skalními útvary vytvořenými balvanovitým rozpadem žulových kvádrů. Jednomu z nich se říká Napoleonova hlava. Podobná jsou i kamenná moře na Kraví hoře a v Pivonických skalách. V Novohradských horách, u horského městečka Sandl, pramení řeka Malše, která protéká celou oblastí a u Českých Budějovic se stéká s řekou Vltavou. Klima hor je úměrné nadmořské výšce, stálejší sněhová pokrývka bývá v polohách nad 900 m n. m. Po většinu roku zde fouká čerstvý vítr, který dovede, hlavně na podzim, zesílit v pořádnou vichřici. V létě bývá chladný, vane sem přes dunajské údolí přímo z Alp. Srážky se vyskytují poměrně často, jejich roční úhrn se pohybuje mezi 750 – 800 mm. Nejstálejší počasí je podle statistik v měsících srpnu a září. Nové Hrady jsou poprvé zmiňovány roku 1279 jako osada s hradem, střežící Vitorazskou stezku v blízkosti zemské brány. Hrad postavili Vítkovci, po nich získali majetek páni z Landštejna a od roku 1359 Rožmberkové. V husitských válkách byl hrad dobyt a vypálen, následovaly i další požáry. Po vymření Rožmberků přešlo panství do držení Švamberků. Ti se postavili proti císaři, a tak byly roku 1620 Nové Hrady dobyty generálem Buquoyem. Ten pak za odměnu od císaře dostal celé novohradské panství. Rod Buquoyů se v Nových Hradech zdržel do r. 1945, po válce byl zkonfiskován státem.

V Novohradských horách pramení Lužnice, Malše, Stropnice, Černá a Pohořský potok.

Ptačí oblast Novohradské hory byla vyhlášena v roce 2004 v rámci soustavy Natura 2000. Její rozloha je 90,53 km² a zasahuje do katastrálních území Bělá u Malont, Benešov nad Černou, Dolní Příbraní, Hojná Voda, Lužnice u Pohorské Vsi, Pivonice u Pohorské Vsi, Pohoří na Šumavě, Rapotice u Malont, Staré Hutě u Horní Stropnice a Velký Jindřichov. Ptačí oblast byla vyhlášena za účelem ochrany populace jeřábka lesního a datlíka Vyskytuje se zde také čáp černý, kulíšek nejmenší, sýc rousný, tetřívek obecný, žluna šedá a další.

Na území přírodního parku se nacházejí také dvě nejstarší přírodní rezervace střední Evropy – národní přírodní rezervace Žofínský prales a národní přírodní památka Hojná Voda a také známá národní přírodní památka Terčino údolí. Dohromady těch zvláště chráněných území je v přírodním parku třináct.

Je zde krásně. Však přijeďte se přesvědčit sami!

Václav Ziegler

FOTO – archv autora