Milešovka – to bylo mé oblíbené téma během přednášek geologie a geomorfologie pro studenty učitelství, a to jak kvůli svému tvaru, vzniku, horninám a nerostům se na ní vyskytujících, ale také kvůli její pestré historii. Alespoň kousek toho se vám pokusím přiblížit.
Milešovka je nejvyšší hora Českého středohoří a také nejvyšší znělcová hora v Čechách. Její vrchol leží ve výšce 836,7 metrů nad mořem. Jméno získala podle nedalekého Milešova (obec je od ní vzdálena necelé 2 km). Byla zde zřízena národní přírodní rezervace již v roce 1951 o rozloze 51,3 ha. Z vrcholu hory je kruhový rozhled do dalekého okolí, Milešovka totiž všechny ostatní vrchy v Českém středohoří výrazně převyšuje a je považována za největrnější horu Česka, bezvětří je tu jen osm dní v roce.
V roce 2013 došlo k opětnému vyhlášení národní přírodní rezervace ve vrcholové partii Milešovky. Nové vyhlášení odstranilo rozdíly mezi historickými údaji a současnou rozlohou území, které vyžaduje ochranu.
Milešovka má nádherný tvar, člověk by řekl, že sopky, ale on je to vlastně lakolit takového tvaru přímo do ruky. Jen ho sevřít. Z geologického hlediska jde o trachytový lakolit, vypreparovaný z povrchových vulkanitů a se svým okolím tektonicky vyzdvižený. Trachyt patří mezi výlevné magmatické horniny, které neobsahují křemen nebo jej obsahují pouze v podružném množství. Z chemického hlediska je tedy pro trachyty charakteristický nižší obsah SiO2. Je velmi příbuzný znělci, proto je také Milešovka považována za znělcovou horu.
Trachyty bývají světlé, nejčastěji šedavé, nahnědlé nebo zelenavé. Mívají všesměrnou porfyrickou stavbu s jemnozrnnou až celistvou základní hmotou, která bývá na lomných plochách drsná. Porfyrické vyrostlice tvoří většinou živec. Zdejší hornina je třetihorního stáří.
V nižších partiích jsou rozsáhlé suťové akumulace. Nad zámeckou zahradou na j. úpatí Milešovky (v okolí elevace kóty 486 m – Šibeník) je nejvýše situovaný výskyt krystalinika v Českém středohoří. Je to tektonicky vyzdvižená kra, tvořená dvojslídnými (muskovit-biotitickými) rulami, které odpovídají rulám vystupujícím v okolí Bíliny. Na svazích Milešovky se rozkládá 50 ha rozlehlá rezervace s bučinami, suťovými lesy s lípou, klenem, jeřábem a se zbytky přirozené smrčiny. Na vrcholu pracuje již od roku 1905 meteorologická stanice se stálou službou
Na příkrých stráních roste především dub, občas buk, javor nebo smrk. Na sutích rozpadávající se skály lze najít celou řadu vzácných chráněných rostlin. Významnou lokalitou jsou Výří skály, asi 30 metrů vysoká skalní stěna bez lesnatého porostu. Kvete zde lilie zlatohlavá, kosatec bezlistý, plicník lékařský. Dále se tu vyskytuje kapradinka skalní a medvědice lékařská.
Průměrná roční teplota za období 1905–1994 činí na Milešovce +5,2 °C (maximum +6,9 °C v roce 1934; minimum +3,4 °C v roce 1940), nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou −4,3 °C, nejteplejším červenec s průměrnou teplotou +14,6 °C. Nejvyšší teplota (+34,7 °C) byla na Milešovce naměřena 5. července 1957, absolutně nejnižší 9. února 1956, kdy se rtuť teploměru na Milešovce propadla k −28,3 °C. Nejteplejší den je 1. srpen s průměrnou teplotou +15,5 °C. Naopak nejchladnějšími dny s průměrnou teplotou −4,6 °C jsou 12., 14. a 26. leden. Průměrné roční srážky za období 1905–1994 dosahují na Milešovce 557,0 mm. Nejdeštivějším měsícem je červenec (73,0 mm), nejsušším únor (30,6 mm). Nejvlhčím byl s hodnotou 815,4 mm rok 1941, naopak nejsušším (348,3 mm) rok 1933. Nejdeštivějším měsícem v historii měření byl srpen 1970 (224,1 mm), naopak v říjnu 1908 nepršelo vůbec. Průměrná maximální výška sněhové pokrývky je na Milešovce nejvyšší v únoru (35 cm). Maximální zaznamenaná výška sněhu na Milešovce byla v březnu 1965 (135 cm).
Milešovka je díky své poloze a výšce největrnější meteorologickou stanicí v České republice (tvoří nejvyšší bod v dalekém okolí, nejbližší překážkou jsou Krušné hory; její povrch o malé ploše znamená menší tření, málo zmírňující rychlost proudění vzduchu). Průměrná roční rychlost větru činí 8,6 m/s, největrnějšími měsíci jsou listopad a prosinec (10 m/s), nejméně větrnými květen a srpen (7,5 m/s). Převládající proudění jsou na Milešovce západní (relativní četnost 20,0 %) a severozápadní (relativní četnost 15,4 %). Pouze v 1,6 % roku vládne na Milešovce bezvětří. Nejvyšší rychlost nárazu větru zde byla zaznamenána 14. ledna 1967 (překročila horní hranici registrace přístroje, tj. 50 m/s).
Horská chata Milešovka — na vrcholu vznikla ve dvacátých letech 19. století jedna z prvních horských restaurací v Čechách. Veberova nouzovna — nabízí možnost přespání až pro 10 osob. V roce 1905 byla na vrcholu zřízena Meteorologická observatoř Milešovka a u ní pak 19 metrů vysoká rozhledna. O její zbudování se zasloužil teplický průmyslník a nadšený alpinista Reginald Czermack, čestný předseda Horského spolku pro severozápadní Čechy v Teplicích. Na návrh stanice bylo vypsáno výběrové řízení, v němž zvítězil projekt architekta J. Hocka v romantickém duchu. Rozhledna Milešovka je 19 metrů vysoká rozhledna byla vybudována zároveň s observatoří jako její součást.
Na vrcholu hory je stálé meteorologické pracoviště Ústavu fyziky atmosféry, součást Akademie věd ČR. Za příznivého počasí může rozhlednu navštívit veřejnost a ve věži si prohlédnout stálou expozici. Výstup je obvykle provázen odborným výkladem o historii a výsledcích meteorologických pozorování. Na vrcholu se též nachází významný telekomunikační bod, užívaný zejména pro dálkový přenos dat (mimo jiné i pro komunikaci mezi Prahou a některými městy v severních Čechách). Funguje zde také stálá meteorologická a telekomunikační služba.
Pravěké doklady o přítomnosti člověka na Milešovce pocházejí z období neolitu (cca 5600–4200 př. n. l.) a mají podobu kamenných seker. Bronzové předměty pocházející z mladší a pozdní doby bronzové (cca 1300–750 př. n. l.) se ve větším měřítku nalezly na kopcích Českého středohoří, mj. na Hradišťanech, Deblíku, Plešivci a také na Milešovce, kde byla nalezena rovněž keramika z té doby. Zřejmě se jedná o doklady jakéhosi kultu hor. Prostřednictvím střepů doložili archeologové na Milešovce pobyt Keltů, což může souviset s jejím využitím jako signálního bodu nebo kultovního místa. Žádná z pravěkých kultur však na hoře nevytvořila opevnění nebo sídliště. Nejstarší archeologický materiál spojený se Slovany jsou střepy ze starší doby hradištní (cca 650–800).
Nejstarší písemná zmínka o hoře pochází z roku 1521. Tehdy je v deskách dvorských vypsaný nemovitý majetek Václava Kostomlatského z Vřesovic, jemuž patřily mj. i Černčice. V zápisu se uvádí »les v Milessowske horze… s rybníčkem, kterýž leží pod Milessowskú horú«. Hora získala pojmenování podle názvu vesnice Milešova, doložené písemně od konce 14. století. Jméno Milešov zřejmě pochází z vlastního jména Mileš, které ve staročeštině znamenalo »milý«. Německý název Donnersberg (Hromová hora) je až mladšího data a souvisí s poněmčováním kraje po třicetileté válce. První tento název ve tvaru “Tonner Berg” se vyskytuje v roce 1712. Název hory se také dostal do predikátu litoměřické patricijské rodiny Mrázů z Milešovky. Král Ferdinand I. jí ho udělil v roce 1558. Rodině patřil Dům Kalich na litoměřickém náměstí.
Milešovku popsal ve svém díle Miscellanea historica regni Bohemiae (Rozmanitosti z historie Království českého) učený jezuita Bohuslav Balbín, který v roce 1679 na horu vystoupal hned několikrát. Balbín Milešovku nazval královnou Českého středohoří. Zachytil i zvyklost obyvatel okolí předpovídat podle hory počasí. Pokud je vrchol Milešovky, píše Balbín, zahalen mraky, přijde s jistotou déšť. Naopak jsou-li mraky nad ostatními kopci a nad Milešovkou nikoliv, pršet nebude. Ve vsích v okolí hory se tento způsob předpovědi používá často i v současnosti.
Milešovka je jako dobře přístupný vrchol s vynikajícím výhledem turisticky velmi atraktivní a je hojně navštěvována. Značené turistické trasy vedou z Velemína, Bílky, Černčic a Milešova, z Paškapole se napojuje žlutá turistická značka na cestu od Velemína. Na vrcholu je o sobotách, nedělích a svátcích otevřená restaurace, od pátku do neděle je otevřený bufet. Rovněž se zde nachází řada informačních tabulí věnovaných historii meteorologické observatoře, okolní přírodě a meteorologii. Vydejte se na Milešovku a nebudete litovat!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora