Libochovice jsou roztomilé město, které jsem navštívil ve svém životě několikrát. Většinou v souvislosti s hledáním křídových zkamenělin. Nebýval jsem sice moc úspěšný, ale mně se v tom kraji líbilo. Libochovice jsou město ležící převážně na levém břehu řeky Ohře v okrese Litoměřice. Kromě samotných Libochovic jsou součástí města také vesnice Dubany a Poplze.
Podle artefaktů nalezených na území města bylo prokázáno keltské a germánské osídlení. První písemná zmínka o Libochovicích pochází z roku 1272, kdy městečko patřilo k sídlům premonstrátů kláštera v Teplé. Listinou z roku 1292 městečku Jindřich z Lichtenburka udělil magdeburské právo. Na přelomu třináctého a čtrnáctého století patřilo Hynkovi ze Žleb a Lichtenburka, který k jeho ochraně dal zbudovat hrad Hazmburk. Roku 1314 toto území získal král Jan Lucemburský, který v roce 1336 tvrz v Libochovicích a dvory Klepy, Lhotu, Radovesice a Poplze postoupil Zbyňku Zajíci z Valdeka.
Během husitských válek stáli Zajícové na katolické straně, roku 1424 husité v čele s Janem Žižkou Libochovice dobyli, město vypálili a před radnicí popravili čtyři duchovní a dva představitele města. Jan III. Zajíc z Hazmburku roku 1507 získal od krále Vladislava Jagellonského, to už bylo po obnovení města, privilegium výročního jarmarku a týdenních trhů. V letech 1553–1564 bylo panství Hazmburků rozděleno a rozptýleno. Jan starší Popel z Lobkovic Libochovice zvelebil a tvrz dal přestavět na renesanční zámek. Jiří Popel z Lobkovic byl za odpor proti císaři Rudolfovi II. byl uvězněn na hradě Lokti, kde zemřel. Roku 1591 získalo město právo vařit pivo. Roku 1606 se města a panství zmocnil Zikmund Báthory a roku 1610 je získal Adam ze Šternberka. Václav Vojtěch ze Šternberka je na krátko zařadil mezi své rezidence, ale již roku 1676 je prodal Gundakarovi z Ditrichštejna. Ten dal roku 1683 zámek přestavět v raně barokním slohu podle projektu architekta Antonia della Porty. Jan Tulipán na jeho pokyn roku 1685 zřídil zámecký park ve francouzském stylu s přilehlou oranžerií. Roku 1847 byl zřízen cukrovar, roku 1882 zavedena železnice a roku 1912 založena sklárna. Roku 1850 se město stalo sídlem okresního soudu.
Nejstarší zmínka o židovském osídlení Libochovic pochází z počátku 16. století. Židé měli podle tradice do města přijít z nedalekých Radovesic. V druhé polovině 16. století vznikla náboženská obec a v polovině století následujícího je poprvé zmíněn židovský sídelní okrsek, který se nacházel jižně od náměstí ve východní části dnešní Koželužské ulice. Odtud se později rozšiřovala židovská čtvrť, a to zejména podél Koželužské ulice a v části ulic Vrchlického, Kožešnické a Nerudovy. V roce 1809 postihl čtvrť požár. V západní části Židovského rybníka u Kerkova nábřeží existovala mikve, z níž se do dnešní doby zachovala zasypaná nádrž s několika schody. V její blízkosti se dochoval obecní dům čp. 310, v němž sídlil rabínský soud. Později však docházelo k poklesu židovského obyvatelstva – v roce 1910 žilo v Libochovicích již jen 150 židů a v roce 1930 dokonce pouze 48. Po druhé světové válce a holocaustu již zdejší náboženská obec nebyla obnovena. Židovský hřbitov je chráněn jako kulturní památka.
Na východním okraji zámeckého parku se u jezu na Ohři nachází Vodní elektrárna Libochovice.
Libochovický zámek byl postaven na sklonku 17. století na místě předchozí renesanční stavby. Kromě východního křídla, vyhořelého na začátku 20. století, si uchoval raně barokní podobu. Na zámku se narodil světově významný vědec a představitel národního obrození Jan Evangelista Purkyně, jehož otec byl na zámku správcem.
Libochovice a jejich okolí je krásný kus české země a stojí za navštívení. Už také proto, že na zámku vystavují vycpaninu jednoho z největších ulovených krokodýlů nilských!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora