Málokdo ví, že Králický Sněžník, nebo také masiv Králického Sněžníku, je třetím nejvyšším pohořím v naší vlasti, a že se rozkládá v délce asi 16 km od města Králíky po Kladské sedlo na rozhraní Čech, Moravy a Kladska. Větší část hornatiny leží v polském Kladsku, kde je nazývána Masyw Śnieżnika. Nejvyšší horou je Králický Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki) s výškou 1423 m n. m.
Území je zajímavé i po stránce geologické. Je tvořeno přeměněnými horninami (rulami a svory), v menší míře se zde vyskytují krystalické vápence a dolomity, amfibolity, amfibolické břidlice, kvarcity a kvarcitické břidlice. Pohoří Kralického Sněžníku je geologicky je součásti západosudetské oblasti (tzv. lugikum). Tvoří jej krystalické horniny (ruly, svory a další horniny) starohorního až prvohorního stáří, a jsou součástí východního křídla orlicko-sněžnického krystalinika, na východních okrajích též staroměstského krystalinika. Krystalické břidlice stroňské skupiny (svory, ruly, krystalické vápence a dolomity, kvarcity, erlany aj.) tvoří 2 km široký pás tzv. synklinoirum Moravy, při horním toku Moravy. Oddělují horniny ortorulového vzhledu (jádra klenby, tzv. antiklinoria Klepého a Sušiny) na východním a západním hřbetu. Kralický Sněžník je kerným pohořím, vymezeným v západní části kladským zlomem. Z ústřední vrcholové partie vybíhá několik hřbetů, dělených ještě na dílčí rozsochy. Kerné pohoří lze definovat jako soustavu vyzdviženin (hrástí) a propadlin (prolomů). Pohoří vzniklo vyzdvižením zemské kůry a jejím následným rozlámáním. Díky absenci masivního bočního tlaku nedosahují tato pohoří výrazné nadmořské výšky. Jeho současné utváření vzniklo během třetihor, v průběhu tzv. saxonského tektonického neklidu.
Králický Sněžník patří do Jesenické podsoustavy (Jesenické oblasti). Od Rychlebských hor je na východě oddělen Kladským sedlem. Na západě a severu spadá do Kladské kotliny. Z jihu odděluje Králický Sněžník od Hanušovické vrchoviny údolí řeky Moravy. Na východě pohoří Králický Sněžník strmě spadá do Staroměstské kotliny, která ho odděluje od Hrubého Jeseníku.
Vyskytují se zde četné periglaciální jevy, jako mrazové sruby nebo kamenná moře. V oblastech s výskytem krystalických vápenců jsou vyvinuty krasové jevy, příkladem jsou např. jeskyně Tvarožné díry, Patzeltova jeskyně a na polské straně Jaskinia Niedźwiedzia (Medvědí jeskyně); najdeme zde také ponory a vyvěračky.
Králickým Sněžníkem prochází tři hlavní evropská rozvodí a na hoře Klepáč (1145 m) se stýkají. Králický Sněžník tvoří významný hydrografický uzel, jeho území náleží do tří úmoří – Černého, Severního a Baltského moře. Do Černého moře odvádí své vody řeka Morava, pramenící pod vrcholem Králického Sněžníku. Do Severního moře odtéká Lipkovský potok s přítoky (povodí řeky Tichá Orlice). Do Baltského moře odtékají vody Kladské Nisy a další do ní se vlévající toky, např. Wilczka.
Při vrcholu Králického Sněžníku je zhruba od nadmořské výšky 1350 m (v lavinové dráze i níže) vyvinuto primární alpínské bezlesí. Na exponovaných místech s mělkou půdou, kde se v zimě udrží jen nízká sněhová pokrývka, najdeme vyfoukávané alpínské trávníky a alpínská vřesoviště. V mírných depresích vrcholové plošiny se vyskytují maloplošně zapojené alpínské trávníky. Na závětrných svazích s hlubší půdou s vysokou sněhovou pokrývkou (včetně lavinové dráhy) jsou často rozsáhlé plochy vysokostébelných alpínských trávníků, na vlhčích místech s dominancí metlice trsnaté, na sušších živinami chudších místech dominuje třtina chloupkatá a na sušších místech živinami bohatších potom třtina rákosovitá. Při horní hranici lesa roste také subalpínská brusnicová vegetace s dominantní brusnicí borůvkou. Zvláště při Moravě v lavinové dráze je vyvinuta subalpínská kapradinová niva s dominancí papratky alpínské. Jsou zde také četná kamenná moře a skály, oboje najdeme i v pásmu lesa.
V nadmořských výškách asi 1100–1350 m se rozkládají rozsáhlé horské smrčiny, často i pralesovitého charakteru. Na východním hřbetu je několik otevřených vrchovišť, která jsou obklopena rašelinnými smrčinami.
V nižších nadmořských výškách (pod 1100 m) jsou potenciální přirozenou vegetací (až na výjimky) bučiny. Původně to byly smíšené lesy s dominancí buku lesního, jedle bělokoré, smrku ztepilého a místy byl přítomen i javor klen. V minulosti byly však z větší části přeměněny člověkem na smrkové monokultury, které často nyní trpí imisemi. Jen málo na krystalických vápencích (a na hlubších půdách i jinde) jde o květnaté bučiny Velmi maloplošně v roklích při potocích a na prameništích najdeme horské klenové bučiny. Při potocích v nejnižších polohách luhy. Po obvodě pohoří najdeme rozsáhlá luční společenstva.
Na území Králického Sněžníku roste mnoho druhů vzácných i běžných horských rostlin. Cenný je výskyt vysokohorských jestřábníků z okruhu jestřábníku alpského i jiných. Mezi nimi je i endemit Králického Sněžníku jestřábník sněžnický. Relativně běžná je také violka žlutá sudetská a mochna zlatá a naopak velice vzácný je dnes prasetník jednoúborný. V posledních desetiletích také výrazně ubyl zvonek vousatý, který v ČR roste jen v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. Pouze na mramorové skále na polské straně roste tráva pěchava tatranská. Jde se o jediný výskyt mimo Karpaty. V pohoří Králický Sněžník roste ještě mnoho dalších, výše nevyjmenovaných druhů rostlin.
V oblasti Králického Sněžníku žije mnoho druhů živočichů. Z větších býložravců to je např. jelen lesní nebo srnec obecný. Můžeme zde spatřit i nepůvodní druh kamzíka horského, který sem přešel ze sousedních Jeseníků, kde byl vysazen. Z šelem je hojná liška obecná, vzácnější je jezevec lesní. Větší šelmy, jako medvěd hnědý, vlk nebo rys ostrovid, byly v minulosti silně pronásledovány člověkem (a jsou pronásledovány i v současnosti), proto byly na Králickém Sněžníku zcela vyhubeny. V posledních letech však byl potvrzen výskyt zatoulaných jedinců, původem asi z Karpat. Žije zde ale mnoho menších savců. Několik druhů netopýrů vyhledává místní jeskyně. Vzácný chladnomilný hlodavec je myšivka horská.
Můžeme zde potkat i mnoho druhů ptáků. V dnešní době je relativně častý krkavec velký nebo datel černý, ze vzácných šplhavců byl zaznamenán i datlík tříprstý. Svou bílou náprsenkou je nápadný kos horský, v subalpínském stupni hnízdí pěvuška podhorní. Z drobných pěvců je běžná sýkora uhelníček nebo králíček obecný, u vodních toků můžeme spatřit skorce vodního. Žije zde i vzácný lesní kur jeřábek lesní a snad i tetřívek obecný. Tetřev hlušec už zcela vymizel, ale v posledních letech probíhá na Králickém Sněžníku pokus o jeho reintrodukci. Ze sov zde žije např. kulíšek nejmenší nebo sýc rousný, puštík obecný a výr velký. Běžná je sojka obecná, ale hnízdí zde i ořešník kropenatý. Na loukách v nižších polohách žije početná populace chřástala polního, kvůli kterému zde byla vyhlášena i Ptačí oblast Králický Sněžník. Žije zde i mnoho druhů bezobratlých živočichů a dalších skupin obratlovců.
Na území Králického Sněžníku se rozprostírají četná chráněná území, v české části je to Národní přírodní rezervace Králický Sněžník (vyhlášená roku 1990). NPR Králický Sněžník se v podstatě překrývá s Evropsky významnou lokalitou Králických Sněžník systému Natura 2000. Naopak Ptačí oblast Králický Sněžník je navržena téměř zcela mimo NPR, zahrnuje hlavně nižší polohy pohoří s rozsáhlým přesahem do nižších poloh Hanušovické vrchoviny a Bukovohorské hornatiny, která je součástí Orlických hor. Na polské straně je území chráněno v rámci Śnieżnickego Parku Krajobrazowego.
A určitě také stojí za to podívat se do samotných Králík. Je to hezké a zajímavé město a já v něm přišel o jeden zub. U zubaře.
Václav Ziegler
FOTO – autor
Nádhera!