Pod nejvyšším pálavským vrchem Děvínem, na samém severním úpatí Pálavy se rozkládají Dolní Věstonice, kraj úrodných polí a vinic a vinných sklípků. Dolní Věstonice leží na pravém břehu řeky Dyje. Po napuštění Novomlýnských nádrží se obec ocitla na jejich jižním břehu, za zachovaným úsekem původního koryta řeky. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu, která i dnes spojuje Mikulov s Hustopečemi a která je vedena po hrázi mezi střední a dolní nádrží Nových Mlýnů do Strachotína; v obci se odděluje cesta do Pavlova, která pokračuje podél toku Dyje do Lednice. A ještě na něco jsme zapomněli. Je to obec archeologie.
Nález přibližně 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše, který učinil profesor Karel Absolon při archeologických výzkumech v roce 1925, proslavil malou obec po celém světě. Dolní Věstonice se staly symbolem nejvýznamnějšího tábořiště člověka na Zemi v době ledové a místem vzniku nejstarších uměleckých tradic lidstva. Vždyť právě zde byl učiněn nález nejstarší tkané textilie či keramiky z pálené hlíny a popela.
V době Velkomoravské říše se zde usadili staří Slované. Jejich přítomnost v těsné blízkosti obce dokládá velkomoravské hradiště a rozsáhlé pohřebiště. Brod na důležité obchodní stezce byl po zániku Velkomoravské říše chráněn malým hradiskem s mohutným valovým opevněním. Zbytky valu a půdorys kostela, který zde stával až do počátku 13. století, se nacházejí na severním okraji obce v místě zvaném Vysoká zahrada.
První písemná zmínka o obci se objevuje v roce 1312. Ve 13. století se v původně slovanské osadě objevili první němečtí kolonisté, jejichž etnikum postupně převládlo. Roku 1460 povýšil král Jiří Poděbradský ves na městečko s právem trhu. V roce 1619, na počátku třicetileté války, se poblíž Věstonic strhla významná bitva moravských stavů s císařskými vojsky, v níž Moravané porazili Dampierrovo vojsko.
Na počátku 16. století do obce přišli první Habáni. Žili uzavřeným způsobem života s vyspělou dělbou práce a vysokou úrovní vzdělanosti. Pověstná byla hlavně jejich keramika, ale vynikali i vyspělým lékařstvím, zpracováním přírodních surovin, zemědělstvím a vinařstvím. Mlýn v Dolních Věstonicích vybudovaný v roce 1575 pro Lichtenštejny patřil mezi jejich díla. Habánské vinné sklepy tvoří malé náměstíčko a na tzv. Husím plácku jsou k vidění dodnes.
Kalendář věků je národní přírodní památka. Oblast spravuje Správa CHKO Pálava. Důvodem ochrany je stratotyp (typický profil horninami) svrchního pleistocénu v usazeninách suchých spraší v profilu severního úpatí Pálavy. Před výjezdem z Dolních Věstonic ve směru na Pavlov je stará cihelna. V její kolmé hliněné stěně vyhloubil akademik Klíma začátkem padesátých let 20. století zářez 12 m vysoký, 5 m široký a 3 m hluboký, odhalující profil sedimentů starých až sto tisíc let. Tento kalendář pomáhá archeologům doby kamenné při dataci vrstev ve výkopech.
Přímo nad obcí se tyčí zřícenina hradu Děvičky a nejvyšší vrch Pálavy Děvín. A odtud dýchá na Dolní Věstonice klid a mír Pálavy a vůně zdejší přírody. Od Novomlýnských nádrží se zase ozývá hlahol vodních ptáků, kteří zde našli jednak svůj domov, a jednak zastávku a krátký odpočinek při svých cestách tam a zase zpátky. Je tu krásně.
Václav Ziegler