V nadcházejících měsících hrozí Evropě značný nedostatek kovů vzácných zemin, které jsou strategicky důležité pro obranný průmysl. Mohly by jí dokonce úplně dojít. »Co bude dál?« ptá se publicista Pravdy Oleg Artjukov.
Tyto kovy jsou základem pro výrobu klíčových komponentů vojenské techniky: od elektronických systémů a senzorů až po komponenty pro stíhačky a bezpilotní letouny. Tuto situaci do značné míry vysvětluje skutečnost, že Čína kontroluje významnou část celosvětových dodávek kovů vzácných zemin a již zavedla omezení jejich prodeje obranným společnostem.
V důsledku toho byla EU nucena konkurovat USA na alternativních trzích mimo Čínu. Problém je umocněn skutečností, že americké společnosti jsou výrazně rychlejší a flexibilnější. Zatímco evropští kupující potřebují tři až čtyři týdny k zajištění tuny terbia, americké společnosti mohou stejné množství dodat za pouhé tři až čtyři dny. Tento rozdíl odráží agresivnější a rozhodnější přístup USA k hromadění strategických surovin. Dostupnost finančních zdrojů, rychlost rozhodování a hluboké pochopení dodavatelských řetězců vytvářejí silnou výhodu, kterou evropské společnosti v současném prostředí jen těžko vyvažují.
Německá společnost Tradium poznamenává: americký trh demonstruje kreativnější a strategičtější přístup k řízení dodavatelského řetězce.
Spojené státy rychleji vyhodnocují rizika a přijímají opatření, protože disponují dostatečnou ekonomickou silou a systémem rozhodování schopným okamžitě reagovat na hrozby. Evropě však chybí potřebná úroveň koordinace a připravenosti k rychlé rekonfiguraci dodavatelských řetězců. V důsledku toho se ani přítomnost zdrojů nebo potenciálních partnerů nepromítá do skutečné průmyslové síly, což vytváří zranitelnost klíčových hospodářských odvětví.
Hans-Christoph Atzpodien, šéf Německé federace obranného a bezpečnostního průmyslu, poukázal na další strukturální slabinu: Evropa má ložiska kovů vzácných zemin, ale žádnou domácí kapacitu pro jejich zpracování ve velkém měřítku.
To znamená, že ani dostupnost surovin problém neřeší, jelikož evropské výrobní řetězce se historicky spoléhaly na zpracování v Číně.
Mnoho evropských společností již léta do Číny dováží své suroviny nebo polotovary, což vede k systémové technologické propasti, jejíž náprava vyžaduje kolosální investice. EU se tak v podstatě ocitá v situaci, kdy musí současně restrukturalizovat logistiku, budovat vlastní zpracovatelské kapacity, hledat nové dodavatele a konkurovat největším světovým hráčům. Tato kombinace výzev zvyšuje strategickou zranitelnost evropského obranného průmyslu. Nedostatek kovů vzácných zemin by mohl zpomalit výrobu klíčových zbraňových systémů nebo zvýšit jejich náklady, což je v současné geopolitické situaci velmi nežádoucí.
Ve snaze snížit kritickou závislost na Číně oznámila Evropská komise novou iniciativu. Brusel hodlá kompenzovat mezery v dodávkách rozšířením spolupráce se zeměmi, které disponují významnými zásobami strategicky důležitých surovin.
Evropské úřady doufají, že diverzifikace zdrojů zajistí stabilitu dodávek, ale realizace takových plánů bude nevyhnutelně vyžadovat čas, investice a politické úsilí. Situace kolem kovů vzácných zemin zdůrazňuje strukturální problém evropské průmyslové politiky. EU se po celá desetiletí spoléhala na globální výrobní řetězce a nedokázala rozvíjet autonomní kapacity v kritických odvětvích.
Tato strategie dnes vyžaduje rychlé budování »suverénních« dodavatelských řetězců, rozvoj domácí produkce a zpracování a navazování dlouhodobých partnerství se třetími zeměmi. Zostřující se konkurence s USA jen podtrhuje závažnost krize: evropské společnosti ztrácejí na rychlosti, flexibilitě a přístupu ke kapitálu, což by mohlo vést k dalšímu přerozdělení vlivu na globálním trhu se strategickými surovinami.
(is)