Po konipasu bílém, který byl Ptákem roku 1999, byl pro letošní rok Ptákem roku vyhlášen jeho blízký příbuzný konipas horský. Jeho výskyt je vázán na vodní toky nejen v horských oblastech, ale i v nížinách. Kvůli narovnávání toků v minulosti, klimatickým změnám i šíření nepůvodních druhů je populace tohoto pěvce ohrožena. Zvolení konipase Ptákem roku 2025 má za cíl mimo jiné upozornit na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu. V teplé části roku se tento druh vyskytuje i v Ostravě, jak uvedla místní zoo v tiskové zprávě s tím, že díky vhodným podmínkám a úsilí pracovníků se jeho početnost v areálu zvyšuje.
Konipas horský (Motacilla cinerea) není sice tak známý jako konipas bílý (Motacilla alba), ale jeho zvolení Ptákem roku 2025 určitě přispěje ke zvýšení pozornosti veřejnosti o tento zajímavý druh. Typově je konipasu bílému podobný, nicméně je barevnější, zejména vyniká žlutá spodina těla, a hlavně má výrazně delší ocásek, kterým elegantně a téměř nepřetržitě kmitá nahoru a dolů.
»I když se jmenuje konipas horský, spíš by mu slušelo jméno konipas vodní. Jeho výskyt je spjat jak horskými potoky, tak s nížinnými vodami tekoucími i stojatými. Takovéto prostředí nachází i v areálu naší zoo. Přestože se celkově jedná o mírně ubývající druh, u nás je tomu naopak. Ještě před osmi lety hnízdil v zoo pouze jeden pár, v loňské roce už to byly páry tři! Starost o naše vodní prostředí se vyplácí a konipasi horští to dovedou ocenit!« popisuje ornitolog Otakar Závalský, který má v zoo na starosti biodiverzitní opatření.
A kde lze najít jejich hnízda? Všude možně – mezi kameny v zídkách, na trámech tamních dřevostaveb i v připravených polobudkách jak na stavbách, tak pod mosty (viz video níže).
»Hnízdí zde dvakrát do roka a dospělé ptáky můžeme často vidět na březích vod, jak sbírají vodní hmyz na zemi, na vodě, a dokonce jej obratně chytají v letu. Hlavním zimovištěm našich konipasů horských jsou Francie a Španělsko, kam odlétají většinou v průběhu září. Nicméně stále častěji se vyskytují i jedinci, kterým se odletět moc nechce. I v zoo byli v roce 2024 pozorováni takoví jedinci až do konce prosince,« dodává Závalský. Zpět na hnízdiště se vracejí ve druhé půlce března.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala