Tajemství, napětí a očekávání. To všechno si užili renomovaní i amatérští paleontologové při hledání pozůstatků života, který na území dnešní severočeské hnědouhelné pánve vládl zhruba před 20 miliony let. Nebyl jsem mezi nimi, ale ty pocity znám odjinud. Zažil jsem jich dost v české, polské i francouzské křídě, ale i v jiných útvarech a vůbec při svém geologickém pátrání, snažení se a činění. Je to krásný pocit!
Pátrání v našich hnědouhelných pánvích trvá zhruba posledních 200 let, dávno před dnešními paleontology se zkoumání nalezišť a sběru kostí a zkamenělin z období třetihor věnovaly generace jejich předchůdců. Jejich unikátní objevy zdobí mnohá muzea, i to české Národní muzeum v Praze.
Jak vypadalo tehdejší prostředí na severu Čech, v němž se živočichové pohybovali? Krajina byla bažinato-lesnatá, subtropického rázu, kde rostly hlavně jehličnany, konkrétně patisovce. Připomínala poněkud dnešní bažinaté prostředí na Floridě. V jezeře a řece, která pánví protékala z jihu na sever, žilo tehdy velké množství želv, ryb a obojživelníků, po souši se proháněla dnes známá, ale také, dnes pro nás, zcela neobvyklá zvířata. Třeba takový Palaeotapirus helveticus. Jeho pozůstatky se našly např. v Tuchořicích. Vnějším vzhledem se od současných tapírů příliš nelišil, snad až na vybarvení, o kterém nevíme prakticky vůbec nic. Byl přizpůsoben v životu v bažinatých pralesích se středně teplým klimatem. Život v tomto prostředí však způsobil, že fosilních zbytků je velmi málo (rychlý rozklad živočišné hmoty, a to včetně kostí), rozhodně méně, než by odpovídalo početnímu zastoupení paleotapírů ve zvířeně jejich doby. Za klimatických změn koncem třetihor a počátku čtvrtohor se stáhli tapíři do tropů a své poslední útočiště našli v Zadní Indii a v jižní Americe.
A nežili tu sami. Jak jsme si uř řekli, nejvíce fosílií je ryb a želv, kterých se našlo hojně v lokalitě Břešťany u Bíliny, z Tuchořic pocházejí kosterní pozůstatky šelem, nosorožců, drobných savců a měkkýšů. Mezi poměrně nové a významné lokality řadíme Doly Nástup Tušimice – Ahníkov. Zde na okraji uhelné pánve se našly kosterních pozůstatky chalikoteria, šelem, jelenů, želv, drobných savců a plazů. Z povrchového lomu Bílina pochází pak velká kolekce třetihorního hmyzu, ryb a želv. Současné sbírky z hnědouhelných dolů jsou především dílem zdejší důlních geologů, jimž je za jejich úsilí třeba i hodně poděkovat!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora