Britští a američtí klimatologové objevili důkazy o tom, že míra úbytku ledové plochy na jihu Aljašky se v současném desetiletí zvýšila asi pětkrát ve srovnání se stejným ukazatelem pro konec 70. let minulého století. Informovalo o tom tiskové oddělení britské univerzity v Newcastlu.
»Ledové plochy na Aljašce jsou obzvláště zranitelné vůči globálnímu oteplování, protože zvýšená teplota okolí ovlivňuje celou jejich plochu. Plochý charakter těchto ledovců navíc brání jejich ústupu do hor a nalezení nového bodu teplotní rovnováhy. V budoucnu mohou tyto procesy vést k nevratnému ústupu těchto ledových masivů,« uvedla docentka nauniverzitě v Newcastlu Bethan Daviesová.
K tomuto závěru dospěli vědci při studiu stavu ledového pole Juneau, velkého ledového masivu nacházejícího se na jihu Aljašky. Jeho celková rozloha činí asi 3,9 tisíce kilometrů čtverečních a jeho délka a šířka dosahují 140 a 75 kilometrů. Stav tohoto ledového pole, jehož mnohé ledovce v posledních desetiletích rychle ustupují, vědci nepřetržitě sledují od poloviny 20. století.
Klimatology začalo zajímat, jak se stav těchto ledovců změnil v posledních několika desetiletích, kdy se průměrné teploty v Arktidě začaly v důsledku globálního oteplování rychle zvyšovat. Aby vědci získali takové poznatky, analyzovali a zkombinovali údaje, které od roku 1941 shromažďovaly meteorologické stanice v Juneau a dalších oblastech Aljašky, a zmapovali ledovcové pole v Juneau ze snímků pořízených letadly v letech 1948 a 1979.
Vědci porovnali tyto mapy a údaje s tím, jak tato ledová masa vypadala na satelitních snímcích pořízených klimatickými sondami Sentinel a Landsat v letech 1990 až 2019. Z tohoto srovnání vyplynulo, že plocha a objem Juneauského ledovce klesaly stabilním tempem až do roku 1979, zatímco v následujících desetiletích se tempo poklesu těchto ukazatelů dramaticky zrychlilo.
Konkrétně vědci zjistili, že v posledních letech se plocha této ledové masy zmenšuje přibližně pětkrát rychleji než na konci 20. století. Stejně tak se objem Juneauského pole v posledních letech zmenšuje asi šestkrát rychleji (5,9 km3 za rok) než před rokem 1979 (0,65 km3 za rok). Tato tempa se začala obzvláště rychle zvyšovat po roce 2005, což odráží obecný průběh klimatických změn v Arktidě.
Vědci poznamenávají, že takové výsledky měření jsou ve velkém rozporu se současnými představami o tom, jak se bude měnit plocha a vzhled Juneauského ledového pole. Dříve klimatologové předpokládali, že zrychlené zmenšování objemu a plochy tohoto ledového masivu začne až na konci jednadvacátého století, ale údaje shromážděné vědci ukazují, že tento proces již začal. To je třeba vzít v úvahu při posuzování toho, jak se bude měnit podoba Arktidy v souvislosti s dalším zvyšováním teploty na Zemi, uzavřeli vědci.
(cik)