Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2022 dostanou Francouz Alain Aspect, Američan John F. Clauser a Rakušan Anton Zeilinger. Ocenění dostanou za experimenty s provázanými fotony, oznámila dnes ve Stockholmu Královská švédská akademie věd. Jejich výzkum má uplatnění například v oblasti kvantové kryptografie, jež se zabývá pokročilými metodami šifrování, a je na něm založena i myšlenka teleportace.
Trojice vědců oceněná švédskou akademií se věnuje výzkumu v oboru kvantové fyziky. Vědci provedli průkopnické experimenty s provázanými kvantovými stavy, při nichž se dvě částice chovají jako jedna jednotka, i když jsou navzájem oddělené a vzdálené. Těmito pokusy vědci vyšlapali cestu k novým technologiím spočívajícím na kvantových informacích, zdůvodnila své rozhodnutí švédská akademie.
»Věda o kvantových informacích je dynamický a rychle se rozvíjející obor,« řekla dnes členka příslušného Nobelova výboru Eva Olssonová. Podle ní má tento vědní obor široké uplatnění v oblastech bezpečného přenosu informací, kvantových počítačů či technologie senzorů. »Jeho původ lze dohledat v kvantové mechanice,« poznamenala Olssonová.
Patrně nejznámějším z oceněných vědců je 77letý Rakušan Anton Zeilinger, který se po desítky let zabýval teleportací kvant. Když se mu v roce 1997 podařila teleportace, tedy přenos kvantového stavu částice světla fotonu, stal se vyhledávaným partnerem pro mediální rozhovory. Dnes po telefonu na tiskové konferenci k udělení Nobelovy ceny přiznal, že byl »poněkud šokován«, když se dozvěděl o obdržení ceny. »Ale byl to velmi pozitivní šok,« dodal vědec z Vídeňské univerzity.
Podle agentury AP figurovali Clauser, Aspect a Zeilinger v úvahách o možných kandidátech na Nobelovu cenu za fyziku více než deset let. V roce 2010 získali izraelskou Wolfovu cenu, která je považována za možnou předzvěst Nobelovy ceny.
Loni dostali Nobelovu cenu za fyziku Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi za práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu.
Včera byl vyhlášen letošní držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stal se jím švédský vědec Svante Pääbo, průkopník vědního oboru paleogenetiky člověka. V následujících dnech budou oznámena jména laureátů Nobelových cen za chemii, literaturu a za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října. Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.
Francouzský fyzik Alain Aspect, známý svými pracemi v oblasti experimentálního ověřování kvantového provázání, které je fenoménem známým z kvantové mechaniky. 75letý Aspect je ředitelem pro výzkum laboratoře Charlese Fabryho při Optickém ústavu Národního střediska vědeckého výzkumu (CNRS) a profesorem na prestižní L’École polytechnique v Paříži.
Narodil se 15. června 1947 v Agenu na jihu Francie, v roce 1969 vystudoval fyziku na Pařížské univerzitě. O kvantovou fyziku se začal zajímat v roce 1974 při výběru tématu pro svou doktorskou práci. Tehdy se poprvé setkal s originálem článku irského fyzika Johna Bella, který se zabýval tzv. EPR paradoxem, nazvaným podle svých autorů Einsteina, Podolského a Rosena, zpochybňujícím univerzálnost kvantové mechaniky. V roce 1982 dovršil Aspect se svými spolupracovníky experimenty, z jejichž výsledků vyplývalo, že pravdu neměl Einstein a jeho obecná teorie relativity, nýbrž kvantová mechanika. Při této příležitosti odhalil jeho výzkumný tým existenci takzvaných vázaných či korelativních fotonových párů, vyznačujících se pro laika nepochopitelnými vlastnostmi, kupříkladu vzájemnou propojeností bez ohledu na vzdálenost, která tato fotonová dvojčata odděluje.
Roku 1985 se Aspect připojil k výzkumnému týmu, který vedl Claude Cohen-Tannoudji, jenž se zabýval hlubokým ochlazováním atomů pomocí laseru. Jeho šéf si za výzkumné výsledky odnesl v roce 1997 Nobelovu cenu za fyziku.
O deset let později stanul Aspect v čele pracovní skupiny atomové optiky při Optickém ústavu. Zde jej zastihla zpráva o přípravě tzv. Boseho-Einsteinova kondenzátu, který »vyrobili« američtí vědci. Jednalo se o nový stav či skupenství hluboce podchlazené hmoty, který dává výzkumníkům v atomové optice zcela nový výzkumný prostředek. Vědci nyní mají k dispozici koherentní zdroj atomů, jehož roli lze přirovnat k roli laseru při výzkumu světla. Aspect se tedy pustil do vývoje atomových laserů otevírajících cestu k atomové interferometrii, jejíž aplikace může přinést nové vyhledávací a navigační přístroje, výrazně přesnější než ty současné.
Aspect je členem Francouzské akademie věd a Francouzské technické akademie. Za svou práci na Bellových nerovnostech získal v roce 2010 Wolfovu cenu za fyziku, společně s Antonem Zeilingerem a Johnem Clauserem. V roce 2005 mu udělili zlatou medaili Národního střediska pro vědecký výzkum (CRNS) za jeho práce při výzkumu chování fotonů, ultrachladných atomů (Bose-Einsteinův kondenzát) a v atomové optice.
Je po něm pojmenován asteroid 33163 Alainaspect, kteří astronomové objevili v roce 1998.
Americký fyzik John F. Clauser, který je známý díky svým příspěvkům v oblasti základů kvantové mechaniky.
Narodil se 1. prosince 1942 v Pasadeně v Kalifirnii. Bakalářský titul z fyziky získal v roce 1964 na Kalifornském technologickém institutu. Dále pokračoval ve studiu na Kolumbijské univerzitě, kde v roce 1966 získal magisterský a v roce 1969 doktorský titul. Po studiích pracoval například na Kalifornské univerzitě v Berkeley. 79letý Clauser má nyní vlastní vědeckou společnost J.F. Clauser & Assoc.
Clauser v roce 1972 jako první provedl experimentální testy Bellových nerovností. Jednalo se o první experimentální pozorování kvantového provázání a současně první pozorování narušení Bellových nerovností.
V roce 2010 získal Wolfovu cenu za fyziku, společně s Antonem Zeilingerem a Alainem Aspectem, kteří dnes rovněž získal Nobelovu cenu za fyziku.
Již v roce 2011 byl zmiňován jako možný laureát Nobelovy ceny za fyziku. Společně s Alainem Aspectem a Antonem Zeilingerem, kteří dnes rovněž obdrželi Nobelovu cenu za fyziku, se proslavili prací na Bellových nerovnostech, jež vychází z předpokladu, že v kvantové mechanice působí skryté vzájemné vlivy mezi částicemi. Jednou z aplikací takových předpokladů je kvantové provázání, podle něhož měření vykonaná na jednom ze systémů mají okamžitý efekt na systému druhém, i když jsou od sebe vzdáleny kilometry. Hraje to roli například ve vývoji superrychlých kvantových počítačů.
Rakouský fyzik Anton Zeilinger je profesorem fyziky na Vídeňské univerzitě a hlavním vědeckým pracovníkem Institutu pro kvantovou optiku a kvantové informace IQOQI při Rakouské akademii věd. 77 letý Zeilinger v současnosti působí jako předseda Rakouské akademie věd.
Narodil se 20. května 1945 v Ried im Innkreis na severozápadě Rakouska.
Vystudoval fyziku a matematiku na Vídeňské univerzitě roku 1971 a v roce 1979 habilitoval na Technické univerzitě Vídeň. Po studiích působil na Technické univerzitě ve Vídni, na univerzitě v Innsbrucku, na Massachusettském technologickém institutu (MIT) a na dalších prestižních univerzitách. V letech 2006 až 2009 byl děkanem Fyzikální fakulty Vídeňské univerzity.
Většina jeho výzkumu se týká kvantové mechaniky a kvantového provázání. Za výzkum v této oblasti byl již v roce 2011 zmiňován jako možný laureát Nobelovy ceny za fyziku. Společně s Alainem Aspectem a Johnem Clauserem, kteří dnes rovněž obdrželi Nobelovu cenu za fyziku, se proslavil prací na Bellových nerovnostech.
Tým Vídeňské univerzity pod vedením Zeilingera například v roce 1997 jako první na světě teleportoval na vzdálenost jednoho metru foton. V roce 2004 se Zeilingerovi podařilo pomocí částic světla fotonů transportovat data na vzdálenost 600 metrů pod řekou Dunaj.
V roce 2008 se stal prvním držitelem Medaile Isaaca Newtona. O dva roky později získal Wolfovu cenu za fyziku.
V roce 2005, u příležitosti jeho 60. narozenin, byl po něm pojmenován asteroid (48681) Zeilinger.
(mac, čtk)