Nizozemští neurofyziologové zjistili, že nervové buňky u nositelů Huntingtonovy choroby hromadně odumírají v důsledku toho, že shluky poškozených molekul bílkoviny HTT ničí obal jejich jader a brání obnovení jeho integrity. Zjištění vědců byla zveřejněna v článku ve vědeckém časopise Journal of Cell Biology.
»Zjistili jsme, že shluky bílkovin spojené s rozvojem Huntingtonovy choroby narušují integritu pláště jádra neuronů, což přispívá k poškození DNA a vede k poruchám genové regulace. Podobné procesy pravděpodobně hrají důležitou roli při rozvoji velkého množství dalších neurodegenerativních onemocnění, jejichž nositeli jsou masivně odumírající neurony,« vysvětlil profesor Utrechtské univerzity Lucas Kapitein.
Vědci k tomuto závěru dospěli při pozorování, jak se mění životní aktivita lidských nervových buněk při mutacích v genu HTT, charakteristických pro nositele Huntingtonovy choroby. Tyto odchylky ve struktuře tohoto úseku DNA, jak si vědci všimli, výrazně zvyšují pravděpodobnost, že se poškozená vlákna proteinu HTT začnou spojovat do obzvláště velkých shluků, které buňky nejsou schopny samostatně zničit.
Pro studium role těchto shluků vědci připravili několik variant genu HTT s různým počtem opakování spojených s tvorbou toxických shluků proteinu HTT, vložili je do neuronálních kultur a sledovali, jak se mění vnitřní struktura těchto buněk. Pozorování ukázala, že shluky poškozených bílkovinných molekul začaly interagovat s obalem neuronálního jádra a poškozovat ho, pokud byl v genu HTT dostatečný počet opakování.
Během pouhých osmi hodin pozorování se taková poškození objevila na povrchu obalů asi třetiny neuronů, které vědci zkoumali, a v některých případech se vyskytla ne jednou, ale několikrát. Kromě toho vědci zjistili, že někdy shluky poškozených molekul proteinu HTT způsobily nevratné poškození struktury jádrového obalu, což vyvolalo poruchy v činnosti velkého množství genů a vedlo ke vzniku „jizev“ na povrchu jádrového obalu. Jejich analogy se často nacházejí v neuronech nositelů Huntingtonovy choroby.
Jak vědci naznačují, výskyt velkého množství takových lézí ve struktuře jádrového obalu neuronů vede v průběhu času k pronikání obsahu jádra do cytoplazmy buňky a k aktivaci buněčných obranných systémů, které nutí buňku k sebedestrukci v případě fatálního poškození jádra. V důsledku toho začnou neurony hromadně odumírat, což vede k rozvoji charakteristických příznaků Huntingtonovy choroby, shrnuli vědci.
Huntingtonova choroba je závažné progresivní onemocnění nervového systému spojené s mutacemi v genu HTT. Výskyt nadměrného počtu genetických opakování v genu HTT způsobuje, že přibližně ve věku 30-50 let začnou odumírat mozkové neurony, což vede k postupné ztrátě kontroly nad pohyby končetin a později i kognitivních funkcí v mozku.
(cik)