Něco z našeho pravěku – žralok z nejsvrchnějších vrstev naší křídy Cretoxyrhina mantelli

Cretoxyrhina (znamená »křídový ostrý nos«) je vyhynulý rod velkého žraloka makrelového, který žil asi před 107 až 73 miliony let v křídových mořích. Druh rodu, C. mantelli , je více znám jako Ginsu žralok, s odkazem »Ginsu nůž«, neboť jeho chrup je často srovnáván s mechanismem »krájením masa na kostky«.

Cretoxyrhina, měřící až 8 m na délku a vážící přes 4944 kg, byl jedním z největších žraloků své doby. S podobným vzhledem a stavbou jako moderní velký bílý žralok byl vrcholovým predátorem ve svém ekosystému a živil se velkým množstvím mořských živočichů včetně mosasaurů, plesiosaurů, žraloků a dalších velkých ryb, pterosaurů a příležitostně i dinosaurů. Jeho zuby dlouhé až 8 cm, byly ostré jako břitva a měly silnou sklovinu vytvořenou pro zakousnutí a krájení kořisti. Cretoxyrhina patřila také mezi nejrychleji plavající žraloky, přičemž hydrodynamické výpočty naznačovaly rychlost výbuchu až 70 km/h. ​​Spekulovalo se, že Cretoxyrhina lovila tak, že se vrhala na svou kořist vysokou rychlostí, aby zasadila silné rány, podobně jako dnešní velký bílý žralok, a spoléhala přitom na silný zrak.

Cretoxyrhina rychle rostla v raném věku a dosáhla pohlavní zralosti ve věku kolem čtyř až pěti let. Jeho životnost se odhaduje na téměř čtyřicet let. Anatomická analýza koster rodu Cretoxyrhina odhalila, že žralok měl obličejové a optické rysy nejpodobnější těm u žraloků mlátiček a krokodýlů a měl hydrodynamickou stavbu, která naznačuje použití regionální endotermie. Takoví živočichové si dokážou tělesnou teplotu udržet po určitou dobu »spalováním« potravy, a to bez ohledu na okolní podmínky. Jako vrcholový predátor hrála Cretoxyrhina zásadní roli v mořských ekosystémech, které obývala. Byl to kosmopolitní rod a jeho fosilie byly nalezeny po celém světě. Upřednostňovala hlavně subtropická až mírná pelagická prostředí, ale je známá i z vod chladných až 5 °C (41 °F). Cretoxyrhina zaznamenala svůj vrchol ve velikosti v období coniaku, ale následně zažila nepřetržitý pokles až do svého vyhynutí během campanu před 73 miliony lety. Jedním z faktorů tohoto zániku mohl být zvyšující se tlak velkých predátorů, kteří se objevili přibližně ve stejnou dobu, jako byl třeba obří ještěr mosasaurus rodu Tylosaurus.

V podmínkách usazenin české křídy se vyskytují jeho velké zuby. Ovšem, v křídových usazeninách v Kansasu (USA), byly učiněny objevy některých výjimečně dobře zachovaných koster žraloka, byť chrupavčitá kostra žraloků se v usazeninách, a nejen křídových, zachovává velmi vzácně.

Václav Ziegler

FOTO – archiv autora

Související články

1 KOMENTÁŘ

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy