Ovšem daleko důležitější křídové usazeniny vytvořilo u nás křídové moře, které sice trvalo jen asi 10 milionů let, od poloviny cenomanu do začátku santonu, a v nich se zachovalo velké množství zkamenělin živočichů i rostlin. A nejsou to jen zkameněliny mořských tvorů. Jedním z takových tvorů, který nežil v mořské vodě, ale ve vzduchu, je náš zatím jediný nalezený ptakoještěr Cretornis hlavaci. Seznámíme se i s dalšími suchozemskými tvory, ale neopomeneme ani mořské obratlovce a zejména, bezobratlé mořské tvory.
Cretornis hlavaci je vědecké jméno dosud jediného ptakoještěra, známého podle kosterních fosilií z území České republiky. Pterosaurus neboli ptakoještěr byl objeven roku 1880 v lomu u Zářecké Lhoty nedaleko Chocně. Nález pochází z pozdně křídových vrstev jizerského souvrství (geologický věk turon, asi před 92 miliony let) a jde o neúplnou kostru levé přední končetiny (křídla). Rozpětí křídel tohoto létajícího plaza činilo jen asi 1,5 až 1,6 metru.
Fosilii objevili dělníci v lomu, kteří získávali štěrk na opravu místní cesty. Jistá paní Tomková, krupařka z Chocně, pak na nález upozornila choceňského lékárníka a sběratele fosilií Františka Hlaváče. Ten zbytek fosilií zajistil a následně zaslal do Prahy profesoru Fričovi. Původně byl pak nález popsán Antonínem Fričem v roce 1881 jako »zubatý prapták« pod jménem »Cretornis Hlaváči«. O sedm let později (v roce 1888) byla slavným britským přírodovědcem Richardem Lydekkerem rozeznána domnělá příslušnost k pterosaurům z taxonu Ornithocheirus. Vzhledem ke skutečnosti, že biologické názvosloví neakceptuje diakritiku, Lydekker změnil druhové jméno na „hlavatschi“. Nová formulace sice v přibližném duchu zachovala výslovnost, nicméně Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury podobné zásahy nedovolují. Správné druhové jméno, jež bylo zvoleno jako pocta choceňskému lékárníkovi a sběrateli fosilií Františku Hlaváčovi, který na nález Friče upozornil, je proto »hlavaci«.
Dnes jsou vzácné zkameněliny tohoto pterosaura uloženy v Národním muzeu v Praze. Existuje také nepotvrzená informace, že podobné kosti (snad také pterosauří) byly ještě před tímto objevem nalezeny i na jiných místech v okolí lomu, později se však zřejmě ztratily.
V České republice už byly nalezeny izolované zuby ptakoještěrů, ale žádné další kosterní fosilie, které by bylo možné bezpečně přiřadit. »Choceňský ptakoještěr« je tedy v tomto ohledu zcela unikátním objevem, kterému by se nepochybně mělo dostat více pozornosti.
Jak vypadal český »drak«? Jediné kosti ptakoještěra zachránila krupařka Tomková a profesor
Antonín Frič popsal nález stručně v roce 1881, kdy se ještě domníval, že objevené fosilie patřily jakési primitivní formě pozdně křídového praptáka. V roce 2010 pak fosilie druhu C. hlavaci prozkoumal ruský paleontolog Alexandr Averjanov, který usoudil, že se jedná o zástupce čeledi Azhdarchidae. Do této skupiny přitom patří vůbec největší známí ptakoještěři, představující zároveň největší létající živočichy všech dob. Vždyť například obří azdarchidi, jako byl severoamerický Quetzalcoatlus nebo rumunský Hatzegopteryx, mohli disponovat rozpětím křídel až kolem 11 metrů.
Náš cretornis byl však malým ptakoještěrem a s rozpětím křídel asi 1,6 metru a typový exemplář navíc představuje mládě. Vědci dosud neřekli své poslední slovo. Studium kostí ptakoještěra z Chocně pokračuje.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora