Otoky, bolesti a ztuhlé klouby jsou nejčastějšími příznaky revmatoidní artritidy. Toto chronické zánětlivé onemocnění trápí v Česku až 160 tisíc dospělých, a dokonce i čtyři tisíce dětí. Dříve vedlo k invaliditě a plné závislosti pacienta na okolí. Díky moderní léčbě, fyzioterapii a zdravějšímu životnímu stylu se v současnosti může postupující nemoc už výrazně zpomalit.
Ukázala to letošní studie Inovace pro život II, kterou zveřejnila Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Pacienti se dožívají podobného věku jako zbytek populace, a i v pozdějších fázích nemoci jsou často schopni pracovat a žít téměř běžný život. Léčbu je však nutné nasadit včas. »Díky intenzivnímu výzkumu farmaceutických společností je dnes pacientům dostupných již čtrnáct moderních biologických léčiv,« říká David Kolář, výkonný ředitel AIFP.
Inovativní léčba je však v ČR podávána zatím jen čtyřem procentům pacientů, a to ve specializovaných zdravotnických centrech. Nejvíce se jich léčí v Praze a Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. K biologické léčbě se navíc dostávají až v horizontu osmi let. »Je to dlouhá doba, v zahraničí je běžné nasadit pacienta na biologickou léčbu již o dva roky dříve,« poukazuje na problém předseda České revmatologické společnosti profesor Ladislav Šenolt z Revmatologického ústavu.
Pokud má člověk příznaky revmatického onemocnění, dostane se podle něj ke specialistovi běžně až kolem osmi či devíti měsíců od prvních příznaků. Navštíví většinou nejprve svého praktického lékaře a ten usoudí, jestli má být vyšetřen revmatologem. Zpravidla mu nabere krev a posoudí, zda může jít o revmatické onemocnění. »Pokud u pacienta existuje podezření na zánětlivé revmatické onemocnění, měl by praktický lékař zvednout telefon a revmatologovi přímo zavolat. Když jsou pacienti odesláni, aby se objednali sami, dostanou většinou termín již zmiňovaný, tedy nejdříve za tři až čtyři měsíce, někdy i déle, což významně zkracuje dobu, kdy by mohli být léčeni,« upozorňuje Šenolt.
Nedostatečně léčeným pacientům totiž hrozí nejen trvalé poškození kloubů, ale i zvýšené riziko onemocnění srdce, ledvin, plicních komplikací nebo infekcí. Jestliže se však onemocnění včas zachytí, má pacient z dlouhodobého hlediska lepší prognózu. Proto by podle Šenolta měly v Česku fungovat ambulance pro časný záchyt artritidy. Problémem však je, že je revmatologů v celé republice málo, a to pouze 280. Nejméně se jich nachází v Ústeckém, Pardubickém a Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Prevenci onemocnění a poradenství pro pacienty se věnuje pacientská organizace RevmaLiga, která je dostupná mimo jiné na www.revmaliga.cz.
(pr)
FOTO – archiv Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
Diskuze je uzavřena.