Účastníci vědecké expedice objevili v Dagestánu ložiska spraše, která věda dosud nezkoumala. Jak informovala tisková služba Geografického ústavu Ruské akademie věd, tyto horniny patří do epochy pleistocénu, nazývané také čtvrtohory nebo doba ledová, začala před více než 2,5 miliony let a skončila před více než 10 000 lety.
»Na hranici s Ázerbájdžánem v kontaktní zóně východního Kavkazu a Přímořské nížiny objevila skupina ruských vědců dosud neprozkoumané sprašové sedimenty, které sledují paleopůdní profily vztahující se k ranému, střednímu a pozdnímu pleistocénu,« poznamenala tisková služba.
V průběhu expedičních prací vědci prozkoumali několik oblastí, kde jsou ve svislých stěnách sprašových výchozů patrné paleopůdní profily. Nejpodrobnější a nejinformativnější série sprašových půd byla nalezena u obce Kurkent. Tloušťka (mocnost) dagestánských sprašových hornin dosahuje desítek metrů, pokrývají plochu několika tisíc hektarů.
»Sprašovo-půdní série je unikátním přírodním archivem, který zaznamenává globální klimatické změny na Zemi v průběhu čtvrtohor. Akumulace spraší probíhala ve specifických chladných podmínkách zalednění a byla opakovaně přerušována teplejšími meziledovými dobami, během nichž se půdy tvořily,« uvedl Pavel Panin, vedoucí vědecký pracovník Geografického ústavu Ruské akademie věd.
Po vysledování posloupnosti změn těchto paleopůd od raného pleistocénu až po současnost vědci doufají, že budou moci předpovědět, jaké klimatické změny čekají Zemi a lidi v budoucnosti.
(TASS)