Dříve živý ekologický klenot plný korálů, rozmanitého mořského života a unikátních podvodních ekosystémů, se Marmarské moře v severozápadním Turecku nyní potýká s rostoucí ekologickou krizí způsobenou nečištěným odpadem, průmyslovým odtokem a nekontrolovaným proudem pesticidů z okolních farem.
»Marmarské moře je charakterizováno dvěma odlišnými proudy: povrchová voda z Černého moře teče do Egejského moře a hlubší voda z Egejského moře směřuje k Černému moři,« řekl Murat Kapikiran, předseda Istanbulské komory zemědělských inženýrů, pro agenturu Xinhua.
»Povrchová voda dokončí celý cyklus každých 6-7 měsíců, zatímco cyklus hlubší egejské vody trvá 6-7 let, než jeho voda opustí moře, čímž vytváří unikátní a pomalu se pohybující ekosystém,« dodal Kapikiran.
Avšak znečištění z hlubinných výpustí zůstává v hlubších vrstvách Marmarského mořea kontaminantům trvá roky, než se dostanou do Černého moře, čímž pomalu dusí tamní křehký ekosystém a ohrožují jeho přežití.
Hlavním přispěvatelem k znečištění je povodí řeky Ergene, které se rozprostírá na třech provinciích v oblasti Thrákie. Tato říční pánev byla dříve důležitým zdrojem zavlažovací vody pro zemědělství, nyní je však domovem tisíců průmyslových zařízení.
Voda z tohoto povodí je nyní vypouštěna do Marmarského moře v hloubkách 45-47 metrů, což podle Kapikirana ještě více zhoršuje škody na ekosystému.
V poslední době se v Marmarském moři znovu objevila hustá vrstva mořského slizu neboli muciláže, což vyvolává vážné obavy z opakování krize z roku 2021, která téměř zdecimovala mořský život. Ponory v různých částech moře odhalilo muciláž i v hloubkách pouze 15 metrů pod hladinou.
Sinan Isim, instruktor potápění s certifikací 2. třídy udělenou Tureckou federací podvodních sportů, uvedl, že znečištění vedlo k výraznému poklesu hladiny kyslíku a vzestupu obsahu amoniaku.
»Dříve živá biodiverzita se výrazně zmenšila,« pozoroval Isim. »Podvodní svět, který by měl být domovem přirozených útesů, nyní připomíná opuštěné budovy – prázdné, ale stojící.«
V roce 2021 zahájilo Turecko 22bodový akční plán na řešení problému muciláže. Ten původně pomohl snížit úroveň slizy a zlepšit kvalitu vody, ale neodstranil hrozbu.
Kapikiran považuje za nezbytný komplexní ochranný plán, podporovaný přísnějším monitorováním, k ochraně unikátního ekosystému Marmarského moře.
»Jinak může Marmara dosáhnout stavu, kdy bude známá zápachem zkažených vajec a stane se prostředím, kde žádný mořský život nemůže přežít,« varoval.
V lednu zahájilo turecké Ministerstvo životního prostředí, urbanizace a změny klimatu souběžnou inspekci a monitorování v sedmi provinciích podél Marmarského moře s cílem snížit vypouštění odpadních vod. Iniciativa zahrnuje online monitorování znečišťujících látek z 146 velkých čističek odpadních vod a pravidelný sběr vzorků k analýze.
Baris Salihoglu, ředitel Institutu mořských věd na Středoevropské technické univerzitě a člen vědecké a technické komise Marmarského mořského akčního plánu pro muciláž, nedávno navrhl, že alespoň 30 procent Marmarského moře by mělo být vyhlášeno chráněnými oblastmi.
Také navrhl zákaz rybolovu ve vodách mělčích než 80 metrů a zdůraznil potřebu rehabilitace říčních ekosystémů za účelem snížení znečišťujících látek vstupujících do moře.
(Xinhua)