Fyzici ze Spojených států objevili důkazy o tom, že nejsilnější magnetická bouře, která zasáhla Zemi v polovině letošního května, způsobila nejen polární záři v tropech a mírných zeměpisných šířkách planety, ale vedla také ke globálním změnám ve struktuře její atmosféry. Informovala o tom tisková služba Virginské technické univerzity (VT).
»Zesílení polární záře bylo doprovázeno nejen záblesky světla v nízkých zeměpisných šířkách, ale také zvýšeným oteplením atmosféry v okolí zemských pólů. To způsobilo, že se vzdušné proudy začaly rychle přesouvat z cirkumpolárních oblastí směrem k rovníku. Nyní musíme pochopit, zda to bylo charakteristické pouze pro tuto květnovou magnetickou bouři, nebo se to vyskytuje i při jiných silných geomagnetických poruchách,« uvedl docent VT Scott Ingland.
Vědci tento objev učinili při analýze dat získaných během květnové magnetické bouře pomocí sondy GOLD, která byla vypuštěna do vesmíru v lednu 2018 za účelem pozorování hranice mezi atmosférou a vesmírem během geomagnetických bouří a dalších událostí »vesmírného počasí«. Pomocí přístrojů družice vědci sledovali, jak se mezi 9. a 14. květnem měnilo složení a vlastnosti termosféry, horní vrstvy zemské atmosféry.
Měření GOLD ukázala, že začátek magnetické bouře byl doprovázen prudkým nárůstem ohřevu zemské termosféry v blízkosti pólů, kam snadno pronikají nabité částice z blízkého vesmíru. Jejich interakce s magnetickými poli a ionty vedla k ohřátí termosféry o několik set stupňů Kelvina a v cirkumpolárních oblastech se teplota ve výšce 160 km od zemského povrchu zvýšila o 1,4 tisíce stupňů Kelvina.
Takové ohřívání, jak zaznamenali vědci, vedlo k restrukturalizaci atmosféry na globální úrovni, k závažným posunům v poměru podílu atomů kyslíku a molekul dusíku v termosféře a také ke vzniku obřích vzdušných proudů a vírů, které se přesunuly od pólů směrem k zemskému rovníku. Vědci rovněž zaznamenali anomálie v pohybu a interakci nízkoenergetických částic, které nebyly dříve během magnetických bouří pozorovány.
Podle Inglanda fyzikové zatím nemohou říci, zda jsou tyto anomálie společným rysem všech silných magnetických bouří třídy G5, protože před vypuštěním sondy GOLD neměli možnost studovat dopad těchto projevů »kosmického počasí« na horní vrstvy atmosféry. Následná pozorování nových silných geomagnetických bouří v rámci současného cyklu sluneční aktivity, jak vědci doufají, dají na tuto otázku přesnou odpověď.
Nejsilnější magnetická bouře za posledních dvacet let se na Zemi objevila 10. května po sérii několika erupcí třídy X a M na povrchu Slunce. V noci na 11. května dosáhla geomagnetická bouře síly G5, což je první takový výskyt od srpna 2005. V důsledku toho byly zaznamenány záblesky polární záře nejen v mírných zeměpisných šířkách, ale i v tropických oblastech Země, rovněž bouře způsobila vážné poruchy navigačních a telekomunikačních systémů.
(cik, TASS)