Týmy odborníků ze Safari Parku Dvůr Králové, Zoo Ohrada a Zoo Ostrava vypustili do volné přírody 19 kriticky ohrožených poláků malých, odchovaných v zoologických zahradách. Je to ukázkový příklad spolupráce zodpovědných zoologických zahrad na záchraně druhů nejen prostřednictvím chovu v lidské péči, ale také podporou a posilováním přírodních populací i lokalit, v nichž druhy žijí, řekl Michal Šťastný vedoucí oddělení komunikace, marketingu a vzdělávání Safari Parku.
Moderní zoologické zahrady se nepodílejí jen na záchraně ohrožených exotických druhů zvířat, ale zapojují se aktivně i do pomoci české potažmo evropské přírodě. Tato pomoc spočívá zejména v poskytování v zoo odchovaných mladých jedinců pro vypuštění do volné přírody. V rámci tzv. repatriačních projektů dochází k posílení oslabené, případně obnově vymizelé divoké populace daného druhu. Nejčastěji se u ptáků jedná o dravce a sovy. V srpnu byly ve spolupráci se Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou na jihu Čech vypuštěny ohrožené kachny, konkrétně 19 mladých poláků malých původem ze Safari Parku Dvůr Králové a Zoo Ostrava.
»Záchrana ohrožených zvířat je týmovou hrou, a to jak v případě chovu v lidské péči, tak i v rámci projektů vypouštění zvířat do volnosti. Projekt návratu kriticky ohrožených poláků malých je ukázkovým příkladem takové spolupráce. Mám radost, že kolegové ze Zoo Ohrada a Zoo Ostrava jsou našimi dlouhodobými partnery, a to nejen při ochraně poláků malých,« uvedl koordinátor ptáků SAFARI PARKU Michal Podhrázský.
Podhrázský spolu s týmy odborníků ze Zoo Ohrada a Zoo Ostrava právě zakončil další etapu projektu návratu poláků malých do přírody. »V polovině srpna jsme vypustili dalších 19 poláků do několika lokalit v jižních Čechách, kde je nyní můžeme monitorovat,« dodal Podhrázský. Od roku 2021 již odborníci vypustili na několika vhodných lokalitách celkem 39 těchto kriticky ohrožených kachen.
Aby bylo vypouštění úspěšné, je vhodná lokalita jedním z klíčových faktorů. Lokalita musí ptákům zajistit bezpečí, dostatek potravy a následně i vhodné podmínky k rozmnožování. Z důvodu možnosti monitoringu ve volné přírodě jsou vypouštění jedinci před vypuštěním označeni. U potápivých kachen se osvědčilo označení na zobáku, které je používáno bezmála 20 let i v jiných evropských zemích. Známé »batůžky« s vysílačkami jsou u potápivých ptáků naopak nevhodné, ptákům naruší strukturu peří a otevře průchod chladné vodě na tělo ptáků. Monitoring poláků provádějí odborníci z České zemědělské univerzity.
Kriticky ohrožený polák malý (Aythya nyroca) patřil dříve k nejhojnějším kachnám nejen v České republice, ale i ve velké části Evropy. Od poloviny minulého století se začala drasticky snižovat početnost jejich populace související zejména se změnami v krajině, hlavně například vysušováním mělkých, zarostlých mokřadů. Ty jsou pro hnízdění tohoto druhu zcela stěžejní. Ještě v 70. letech minulého století poláci malí pravidelně hnízdili v Poodří, jižních Čechách a na jižní Moravě, ale již začátkem tohoto století u nás jako hnízdící druh zcela vymizeli. Od té doby naštěstí dochází k napravování chyb z minulosti, tedy obnovují se původní mokřady a zdá se, že i poláci malí na to celkem rychle reagují a opět se pomalu stávají součástí naší hnízdní létající fauny. Zatím vzácně, ale doufejme, že tento trend bude pokračovat. Přispět k tomu může i posílení divoké populace vypouštěním právě jedinců odchovaných v zoologických zahradách.
Poláci malí hnízdí v hustém podrostu, hnízdo staví na zemi, samice snáší osm až deset vajec, inkubace trvá 25–27 dnů a podílí se na ní oba rodiče, ale o vylíhlá mláďata pečuje pouze samice. Patří jak již bylo řečeno mezi potápivé kachny, a při hledání potravy se dokáže ponořit poměrně hluboko pod hladinu. Ve volné přírodě se živí převážně částmi vodních rostliny, drobnými vodními živočichy, zejména vodním hmyzem, měkkýši a malými rybkami. Tento druh poláka, jak již druhové jméno napovídá, patří mezi nejmenší poláky s délkou těla 38–42 centimetrům, délkou křídla 17–20 centimetrů a váhou od 400-700 gramů.
Dospělý samci jsou kaštanově hnědí s tmavším hřbetem a křídly a bílými okraji křídel. Na břiše májí velkou bílou skvrnu, díky které jej můžeme snadno rozeznat od podobných samic poláka chocholačky. Samice se zbarvením podobají samcům, jen v porovnání s ním májí jednotvárnější barvu a tmavé oči. Samci je mají světle šedé.
(mac)
FOTO – Safari Park Dvůr Králové/P. Vlček, Michal Podhrazský, commons.wikimedia.org/Erbanor Erbanor, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Dr. Raju Kasambe, commons.wikimedia.org/CC BY 2.0/Frank Vassen, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.0/Imran Shah