Teplo je tichý zabiják. Když je příliš horko, srdce pumpuje rychleji, krev se rozproudí a orgány začnou selhávat. Tělo je přetížené stresem, protože se snaží ochladit. Vnitřní teplota stoupá od běžné (37 °C) přes horečku (38 °C) až po smrtelnou (40 °C).
Mnoho lidí, kteří tráví většinu času venku, jako jsou zemědělci, stavbaři a bezdomovci, na úpal přímo umírá. Mnohem více životů si však vyžádají nemoci srdce, plic a ledvin, které se v horkém počasí zhoršují. Podle výzkumů zemřelo loni v létě v Evropě na následky horka 61 672 lidí, což je víc, než kdyby se každý den zřítilo z oblohy dopravní letadlo.
Jsem v bezpečí, když zůstanu přes den uvnitř?
Největší pozornost poutají rekordní denní teploty. V neúnavných horkých nocích však dochází k velkým škodám. Tělo se nemůže ochladit, což prodlužuje dobu, po kterou jsou jeho orgány vystaveny stresu, a lidé mají problémy se spánkem, což zkracuje důležitý čas na zotavení.
Horké noci a špatný spánek jsou nepříjemné pro všechny, ale pro některé jsou smrtelné. Studie ukazují, že nedostatek spánku způsobený horkým počasím nejvíce postihuje starší lidi a ženy – tytéž osoby, které během vln veder umírají nejčastěji – a horké noci jsou spojeny s vysokou úmrtností v důsledku horka.
Souvisí současné vlny veder s rozpadem klimatu?
Spalováním fosilních paliv a ničením přírody lidé ohřáli planetu o 1,2 °C nad úroveň před průmyslovou revolucí. To zvýšilo průměrné teploty téměř na celém území planety a způsobilo, že vlny veder jsou teplejší a pravděpodobnější.
Teploty se vždy přirozeně měnily. Zvýšení průměru však znamená, že náhodné výkyvy se nyní pohybují kolem vyšší základní hodnoty než v minulosti. V Evropě, která se oteplila téměř dvakrát více než globální průměr, to znamená méně extrémních mrazů, ale více extrémních veder.
Některé studie naznačují, že tryskové proudění, proud rychle se pohybujícího vzduchu, který určuje průběh počasí v Evropě a Severní Americe, se s oteplováním planety rozkolísalo. Ohyby tryskového proudění zachytily horký vzduch v kopulích nad některými částmi USA a Evropy, což prodloužilo dobu, kdy se lidé pečou v extrémních vedrech. Vědci varují, že je ještě příliš brzy na to, aby bylo možné říci, zda změna klimatu tento stav ještě zhoršuje.
Jak horká bude budoucnost?
V 80. letech 20. století, kdy byla planeta o 0,5 °C teplejší než před průmyslovou revolucí, zažívala Evropa pět až sedm dní veder ročně. Tento počet se již více než zdvojnásobil, protože se svět oteplil o více než 1 °C. Pokud se planeta oteplí o 2 °C, zvýší se průměrný počet dnů s vlnou veder v severní Evropě třikrát a v jižní Evropě šestkrát. Vlna veder, která dříve přicházela jednou za století, udeří v severní Evropě každých pět let a v jižní Evropě každý druhý rok.
Světoví lídři podepsali v roce 2015 dohodu, která se snaží omezit globální oteplování na 1,5 °C do konce století. Jejich současná politika je nastavena na zahřátí planety o 2,7 °C.
(jb)