Hluboko v srdci pouště Taklamakan, která je v ujgurštině často označována jako »místo, kam můžete vstoupit, ale nemůžete odejít«, se nachází mimořádná botanická zahrada.
Botanická zahrada Tcha-čung, rozkládající se na ploše více než 300 mu (20 hektarů), je domovem více než 230 druhů rostlin. Poušť Taklamakan, největší čínská poušť, známá také jako »Moře smrti«, přitom zůstávala po dlouhou dobu nehostinnou krajinou.
Architekty tohoto botanického zázraku tvoří skupina obětavých výzkumníků. Díky jejich neochvějnému úsilí se ekologické prostředí pouště zásadně proměnilo.
Podle Čang Čchinga, vedoucího inženýra Ústavu ekologie a geografie Sin-ťiangu při Čínské akademii věd, který navrhl botanickou zahradu v Tcha-čungu, založili vědci v roce 1991 na okraji pouště botanickou testovací základnu, aby zde prováděli průkopnické pokusy s pěstováním rostlin pomocí zavlažování slanou a alkalickou vodou.
O tři roky později, když se silnice přes poušť prodloužila až do srdce pouště Taklimakan do městečka Tcha-čung, přemístili výzkumníci z ústavu svou výzkumnou základnu do této odlehlé lokality.
Uplynula desetiletí a kdysi neúrodná půda se proměnila v bujné lesy. Rostliny zde pěstované přispěly nejen k úsilí o ekologickou ochranu v celém Sin-ťiangu, ale rozšířily se i za hranice a pomohly realizovat projekty boje proti rozšiřování pouští v Africe, Střední Asii a dalších zemích.
Na severním okraji pouště Taklamakan leží oblast jezera Aj-si-man, které se nachází v okrese Awat v prefektuře Aksu. Tato jezerní oblast v západní části povodí řeky Aksu, dříve sužovaná dezertifikací, erozí půdy a degradací mokřadů, byla kdysi hlavním zdrojem písku navátého větrem do oázy v povodí. Dnes je to svěží krajina s rozsáhlými vzrostlými lesy a průzračnými řekami, které se klikatí po obvodu lesa.
Tato proměna začala v roce 2021 projektem ekologické obnovy Aksu a řízení dezertifikace. Projekt, který využíval recyklované vodní zdroje z okresů Aksu a Wensu, využíval umělé zavlažování jako hlavní strategii pro založení ekologického ochranného lesa. Ten byl doplněn pěstováním hospodářských a dřevinných lesů.
V oblasti se ročně vytvoří přibližně 50 milionů metrů krychlových vody, což pokrývá potřeby zavlažování přibližně 500 000 hektarů lesů pro ekologickou obnovu.
»Písečné bouře již netrápí Aksu jako dříve. Četnost prašných dnů se v několika našich městech snížila, což vedlo ke zmenšení plochy zasažené pískem a prachem,« uvedl Ťiang L-li, zástupce ředitele úřadu pro lesy a travní porosty v okrese Awat. »A co je nejdůležitější, už se nevyskytují písečné bouře.«
Pokud se přesuneme dále na jih, na okraj pouště Taklamakan v okrese Lop, který se nachází v prefektuře Hotan, můžeme být svědky výroby zelené energie. Fotovoltaická elektrárna Lop o celkovém výkonu 200 megawattů byla uvedena do provozu letos v únoru.
Elektrárna, kterou provozuje společnost State Power Investment Corporation Ltd., podle odhadů vyrobí průměrně 360 milionů kilowatthodin ročně, což odpovídá úspoře 110 000 tun standardního uhlí a snížení emisí oxidu uhličitého o 330 000 tun a oxidu dusičitého o 1300 tun.
»Tato oblast, která se nachází v relativně nízké zeměpisné šířce, se těší dlouhým hodinám slunečního svitu a v průběhu roku zde téměř neprší. Za běžných provozních podmínek zde proto může fotovoltaická elektrárna dosáhnout až 1600 hodin výroby elektřiny ročně,« uvedl Tchien Ťü-siung, manažer elektrárny.
Rozsáhlá plocha zlatých písků v poušti Taklamakan se pomalu mění v účinný katalyzátor udržitelného rozvoje v Sin-ťiangu.
Pouštní turistika se stala dalším projevem měnícího se způsobu uvažování lidí v jižním Sin-ťiangu.
Okres Makit v prefektuře Kašgar slouží jako »brána« do pouště Taklamakan a zpět a může se pochlubit jedním z nejrozvinutějších zdrojů pouštní turistiky v Číně. Od května do konce října sem každoročně proudí tisíce milovníků dobrodružství.
Podle údajů regionálního oddělení kultury a cestovního ruchu navštívilo Sin-ťiang během letošních prvomájových svátků celkem 8,05 milionu turistů, což je o 140,81 % více než v předchozím roce, a dosáhlo příjmů z cestovního ruchu ve výši 6,03 miliardy jüanů (asi 840,62 milionu amerických dolarů), což je meziročně o 192,18 % více.
(Xinhua)