Havrani: vynalézaví tvorové s kouzlem tajemna

Říká se, že používání nástrojů je znakem inteligence a je známo hlavně u vyšších savců. Kdo ale viděl, jak někteří havrani například louskají ořechy, tuší, že i tito ptáci nepatří do kategorie hloupých. Jsou to naopak velmi vynalézaví a společenští tvorové, kteří i dnes mají i pro mnohé ornitology kouzlo tajemna. 

V těchto měsících můžete spatřit celá hejna krmit se na polích, loukách, ale i ve městech. Havrani moc dobře vědí, že lidé nechávají zbytky, které jsou snadno dostupné. Neváhají se pro ně pustit i do rušných ulic. Díky své inteligenci dokážou využít všemožné zdroje potravy, od nejrůznějších plodů, drobných zvířat a ryb až po zbytky jídla a v nouzi i psí exkrementy. Třeba již zmíněné ořechy. Pokud nepovolí po pádu třeba z lampy, umí je někteří havrani rozbít tak, že je hodí lidem pod nohy, nebo pod auta. Zajímavé je, že znaky inteligence se objevují u dlouhověkých zvířat, která mají za život čas se přiučit něčemu novému. Havrani se také dožívají až čtyřiceti let.

Nejvíce si havranů všímáme v zimě, kdy se jejich krákání po zamrzlých polích dobře rozléhá, ale tito pěvci se u nás vyskytují celoročně. Skutečně jsou mezi pěvce řazeni, stejně jako ostatní krkavcovití. V zimě k nám přilétají havrani z Ruska a Ukrajiny. Tvoří velká hejna, která se rozpadají jen přes den, kdy si ptáci hledají potravu. Přes léto u nás žije menší počet teplomilnějších havranů, kteří zde hnízdí a na podzim odlétají do teplejšího Středozemí. Tyto dvě skupiny se prakticky ani nesetkávají.

Havrani jsou také vděčným cílem pro pozorovatele. Například nedaleko Prahy, v Kralupech a Veltrusech se poblíž Vltavy nacházejí jedna z největších nocovišť a hnízdišť těchto ptáků. Chladné noci tu společně tráví až sto tisíc havranů pohromadě. Ornitologové ale netuší, proč mají tito ptáci, kteří den tráví každý po svém, i na několik desítek kilometrů vzdálených místech, tendence se na noc slétávat v ohromných počtech na jedno místo. V podvečer to na těchto nocovištích vypadá jako v hororovém filmu. Když se stovky a tisíce ptáků slétají na stromy, nebe na chvíli ztmavne a společné krákání ježí vlasy hrůzou. Vědci si mysleli, že tato místa havrani vyhledávají kvůli společnému teplu. Protože se ale k sobě nijak netisknou, teplota se od okolní při jejich spánku neliší. Možná je dalším důvodem ochrana před predátory. Havraní bývají cílem větších dravců, ale v noci by je mohl napadnout jen velmi vzácný výr velký. Navíc dochází k tomu, že ptáci sedící na stromech výše v noci kálí na ty spící níže. Možná, že místo pro nocování určuje jakási hierarchie v hejnech, ale ani to není oficiálně potvrzeno. Prostě havrani s sebou nesou spoustu nevysvětlitelných jevů. I proto jsou často spojováni s magickými silami a čarodějnicemi.

Václav Ziegler