V důsledku oteplování klimatu může dojít k nárůstu výskytu sarančat až o 25 %, invaze tohoto hmyzu může vést k neúrodě a ohrozit potravinovou bezpečnost světa. Uvádí se to ve vědeckém článku zveřejněném v časopise Science Advances.
Singapurští a čínští vědci, kteří studii provedli, zdůrazňují, že napadení pouštními kobylkami »přispívá k hladomoru a ohrožuje potravinovou bezpečnost«. Aktivitou škůdců je obzvláště silně postižena Afrika, Blízký východ a jižní Asie. Roj sarančat může pokrýt plochu 1 km2 – to je asi 80 milionů jedinců. Za jeden den mohou sežrat tolik potravinových plodin, že by uživily 35 000 lidí.
V letech 2019-2020 proběhla v zemích východní Afriky »kobylková krize« – největší za posledních 25 let. Vědci upozorňují, že velká hejna sarančat migrují přes území několika států a »téměř současně napadají« Jemen, Somálsko, Etiopii a Indii. Takové rozsáhlé invaze sarančat »zintenzivňují krizi« a zatěžují organizace, které proti kobylkám bojují, upozorňují vědci. Kobylky také ohrožují produkci plodin a potravinovou bezpečnost v pouštních oblastech světa.
Výzkumníci identifikovali 10 »horkých míst«, která budou současně ohrožena invazí sarančat. Jedná se o země, které spolu nesousedí, například Maroko, Indie a Alžírsko nebo Pákistán a Saúdská Arábie.
»Vzhledem k tomu, že Afrika a jižní Asie jsou důležitými světovými obilnicemi, mohly by současné krize sarančat vést k vážné neúrodě, což by ohrozilo celosvětovou potravinovou bezpečnost. Identifikace kombinovaného rizika ve více lokalitách nebo regionech nám může pomoci pochopit jejich vzájemné působení a zkrátit dobu reakce na epidemie sarančat,« upozorňují vědci.
Podle nich lze záplavy a rychlost větru považovat za »jedny z nejdůležitějších proměnných«, pokud jde o rozmístění stanovišť hmyzu. Časové zesílení těchto faktorů může vést k »prostorové synchronizaci sarančat«. Synchronizace aktivity sarančat je navíc ovlivněna časovými změnami klimatu, jako je například klimatický jev El Niño.
Vědci poukazují na to, že »ohniska výskytu kobylek« v severozápadní Africe, na Africkém rohu, na Blízkém východě a v Indii a Pákistánu zůstanou vysoce ohrožena i v letech 2065-2100, a to i v případě, že se lidstvo rozhodne výrazně snížit emise uhlíku.
»Oteplování klimatu pravděpodobně povede k rozšíření stávajících stanovišť sarančí o 13-25 % podle scénáře rozvoje založeného na fosilních palivech,« napsali vědci. Domnívají se, že nová ohniska výskytu sarančat se objeví v západní části střední Asie.
(jb, TASS)