Na šestém nejvyšším vrcholu světa Čo Oju byly poprvé odebrány vzorky sněhu a ledu, aby se zjistilo více o změnách životního prostředí v této mimořádně vysoko položené oblasti, uvedl v pondělí čínský expediční tým.
Den předtím osmnáctičlenný expediční tým úspěšně dosáhl vrcholu hory Čo Oju, známé také jako hora Čchow-wu-jag, která se tyčí do výšky 8201 metrů nad mořem, aby zde provedl vědecký výzkum.
Bylo to poprvé, kdy čínští vědci zdolali kromě hory Čomolangma (Mount Everest), nejvyššího vrcholu světa, vrchol přesahující 8000 metrů nad mořem.
Vrchol hory Čo Oju je obzvláště široký a prostorný jako fotbalové hřiště, což je mezi nejvyššími vrcholy světa velmi vzácné. Předběžný výzkum ukázal, že tloušťka vrcholové vrstvy ledu je nejsilnější mezi vrcholy nad 8000 metrů, vizuálně přesahuje 70 metrů, jak uvedl Jao Tchan-tung, akademik Čínské akademie věd (CAS).
»Ve srovnání s malým radarem (o průměru necelého půl metru), který byl použit během expedice na horu Čomolangma, byl tentokrát použit větší radar (o průměru přes jeden metr), aby bylo možné lépe detekovat sníh a led na vrcholu,« uvedl Jang Wej, výzkumný pracovník z Ústavu pro výzkum Tibetské náhorní plošiny CAS.
Sběr vzorků sněhu a ledu byl zahájen 22. září ve výškách 6 450 metrů a dále. Vzorky budou použity k analýze stabilních izotopů, černého uhlíku (černý uhlík vzniká spalováním fosilních paliv), aerosolů atd. pro studium změn životního prostředí na hoře Čo Oju, uvedl Sü Paj-čching z Ústavu pro výzkum tibetské náhorní plošiny CAS, vedoucí týmu pro vrtání ledových jader, a dodal, že vyvrtaná válcová ledová jádra budou nejprve zakopána na místě a teprve po poklesu teploty ve večerních hodinách převezena do mrazáku v základním táboře ve výšce 5700 metrů.
»Hora Čo Oju se nachází v blízkosti hory Čomolangma a je silně ovlivňována indickým monzunem. Získáním vzorků sněhu a ledu z různých nadmořských výšek můžeme zpětně sledovat změny životního prostředí v různých historických obdobích a nadmořských výškách,« uvedl Sü. »Vzorky jsou jako kniha beze slov, která může přímo odrážet vliv klimatu na proces tání ledovců v souvislosti s globálním oteplováním.«
Vzorky mohou odhalit proces a mechanismus změn asijské kryosféry »vodní věže«, což poskytne vědeckou podporu pro ekologickou ochranu Čchinghajsko-tibetské náhorní plošiny, dodal Jao.
Výzkumná mise na horu Čo Oju v roce 2023 je součástí druhé komplexní vědecké expedice na náhorní plošinu Čching-chaj-Tibet, která byla zahájena v roce 2017. Čínští vědci uskutečnili expedice na horu Čchomolangma dva roky po sobě, v letech 2022 a 2023, a vytvořili při nich řadu světových rekordů.
Podobně jako mise na horu Čomolangma je i expedice na horu Čo Oju podle Jaa multidisciplinárním mezioborovým komplexním vědeckým výzkumem v extrémně vysokých nadmořských výškách.
Od konce září provádí výzkum vody, ekologie a lidských aktivit v okolí hory celkem 120 vědců.
(Xinhua)