Práce Jang Chao-žanaje pravděpodobně snem každého malého chlapce: mladý technik tráví většinu svých dní létáním s bezpilotními letouny (UAV) nad rozsáhlými zemědělskými plochami v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny.
Od zahájení jarní setby bavlny v severních oblastech Sin-ťiangu je Jang plně vytížen obsluhou své flotily dronů, které jsou schopny pokrýt více než 200 000 metrů čtverečních bavlníkových polí.
Jeho bezpilotní letouny se nyní používají místo traktorů k rozprašování hnojiv, pesticidů a defoliantů na bavlníkových a pšeničných polích, uvedl Jang, zkušený pracovník z devadesátých let, působící ve městě Ša-van, hlavní bavlnářské oblasti v severním Sin-ťiangu s přibližně 1167 kilometry čtverečními bavlníkových polí.
Používání bezpilotních letounů šetří čas, pracovní sílu a vodu a stojí méně než traktory, uvedl Jang.
»Jeden dron s užitečným zatížením 40 kilogramů zvládne za den obhospodařit více než 666 667 metrů čtverečních bavlníkové farmy. Někteří provozovatelé dronů mohou vydělat asi 200 000 jüanů (asi 28 200 amerických dolarů) ročně,« uvedl.
Sen mladého pěstitele bavlny
Jang se narodil v rodině pěstitele bavlny a dětství strávil hraním si na bavlníkových polích. Byl svědkem toho, jak těžce museli jeho rodiče pracovat při použití tradičních zemědělských metod, i toho, jak automatizace zvyšovala produktivitu a šetřila práci.
Po dokončení univerzity se Jang vrátil do rodného města, aby se sám stal pěstitelem bavlny. Jeho zkušenosti se však od zkušeností jeho rodičů a prarodičů velmi liší: obhospodařuje více než 200 000 metrů čtverečních bavlníkových polí a stále hledá nové způsoby, jak zvýšit efektivitu pomocí technologických inovací.
V roce 2018 si všiml velkého obchodního potenciálu využití dronů v zemědělství a založil vlastní společnost, která zaměstnává 13 operátorů dronů, z nichž všichni jsou stejně jako Jang narození v devadesátých letech. »Jsme jako velká rodina, jejíž členové pocházejí z různých etnických skupin včetně Chanů, Chuejů a Kazachů,« řekl Jang s hrdostí.
Ve vrcholné vegetační sezóně obratně manévrují se svými drony nad poli, zatímco mimo sezónu školí místní zemědělce v ovládání těchto strojů. Za poslední tři roky Jangův tým vyškolil stovky místních zemědělců v ovládání zemědělských dronů, přičemž veškeré náklady na školení hradí místní vláda.
»To zemědělcům umožňuje získávat nové technologie a využívat moderní vybavení, díky čemuž mohou držet krok s vývojem moderního zemědělství a zvyšovat své příjmy,« řekl.
Tím však Jangův sen nekončí. Nedávno se pustil do projektu precizního zemědělství, který využívá drony ke sběru dat pro spektrální analýzu a k přenosu dat o růstu plodin a vlhkosti půdy v reálném čase do zavlažovacích a hnojicích zařízení pro precizní zemědělství.
Přibližně 90 % celkové produkce bavlny v Číně pochází ze Sin-ťiangu, regionu, který zabírá šestinu území země.
Kromě dronů se v Sin-ťiangu využívá také satelitní navigace a velkokapacitní zemědělské stroje pro zvýšení produkce bavlny. Podle údajů regionálních úřadů pro zemědělství a venkov se 90 % pěstování a sklizně bavlny provádí pomocí strojů.
Jang Chao-žan při obsluze dronu při postřiku pesticidy na bavlníkovém poli ve městě Ša-wan v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny, 31. května 2023. FOTO – Xinhua
Jang Chao-žan (vlevo) učí svého žáka ovládat dron na poli ve městě Ša-wan v severozápadní čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, 19. dubna 2023. FOTO – Xinhua/Gou Lifeng
(Xinhua)