Mezinárodní výzkumný tým objevil nejstarší známou hvězdu v galaktickém halo. Jejich zjištění naznačuje, že se zrodila v plynném oblaku, který po sobě zanechala hvězda první generace s hmotností až 260krát větší než naše Slunce. Tento objev přispěl k lepšímu pochopení prvních hvězd a vývoje Mléčné dráhy a vesmíru.
Nová studie vedená čínskými astronomy z Čínské národní astronomické observatoře (NAOC) spadající pod Čínskou akademii věd (CAS) byla ve středu publikována online v časopise Nature.
Čao Kang, vedoucí výzkumného projektu, uvedl, že první hvězdy ozářily vesmír během velkého třesku a ukončily kosmické »temné období«, které po něm následovalo. Rozložení jejich hmotnosti je však jednou z velkých nevyřešených záhad vesmíru.
Podle odhadů při matematických simulacích vzniku prvních hvězd mohla hmotnost prvních hvězd dosahovat až několik stovek hmotností Slunce. Mezi nimi první hvězdy s hmotnostmi mezi 140 a 260 hmotnostmi Slunce skončily jako zvláštní typ supernov, tzv. párové nestabilní supernovy (PISN), které měly otisknout jedinečnou chemickou stopu v atmosféře další generace hvězd, uvedl Čao.
Žádný přímý důkaz existence takového typu supernov však dosud nebyl nalezen.
Na základě průzkumu pomocí čínského multiobjektového spektroskopu LAMOST (Large Sky Area Multi-Object Fiber Spectroscopic Telescope) a následného pozorování pomocí japonského teleskopu Subaru vědci identifikovali chemicky zvláštní hvězdu, kterou pojmenovali LAMOST J1010+2358. Její zvláštní chemické vlastnosti odpovídají teorii PISN. Vědci potvrdili, že tato hvězda vznikla v plynném oblaku, v němž dominují výskyty PISN o hmotnosti 260 hmotností Slunce.
»Náš objev je prvním jasným přímým důkazem existence PISN z extrémně masivní hvězdy první generace v raném vesmíru,« uvedl Sing Čchien-fan, klíčový člen studie z NAOC.
»Tato práce představuje, pokud je mi známo, první definitivní souvislost hvězdy v galaktickém halo se vzorcem hustoty pocházejícím z PISN,« uvedl Timothy Beers, profesor z University of Notre Dame ve Spojených státech.
Wang Siao-feng, profesor z univerzity v Tching-chua, uvedl, že hvězdy nové generace nesou otisky prvků, které vznikly při vývoji a zániku hvězd předchozí generace. »Je to podobné, jako bychom zkoumáním DNA dítěte mohli vysledovat vlastnosti jeho otce.«
Tento objev dokazuje, že hmotnost hvězd první generace může dosahovat až několika set hmotností Slunce, a bude mít zásadní dopad na výzkum původu prvků, vzniku hvězd v raném vesmíru a chemického vývoje galaxií, uvedl Čao.
»Pochopení vlastností hvězd první generace je pro nás klíčové pro pochopení vzniku hvězd, galaxií a velkorozměrové struktury vesmíru,« řekl Chan Čan-wen, akademik z CAS.
»Domnívám se, že tento nález, který by měl v budoucnu přinést mnoho dalších nových poznatků, by mohl objasnit dosud neznámý mechanismus vzniku velkohmotných černých děr v raném vesmíru,« uvedl Tošitaka Kajino, profesor univerzity v Pej-chanu.
Jelikož byl v průběhu let svědkem úspěšné spolupráce mezi čínskou observatoří LAMOST a japonským teleskopem Subaru, řekl: »Očekáváme, že asijští astronomové učiní ještě mnoho důležitých objevů a obohatí naše znalosti o tom, kdy, jak a kde se syntetizovala atomová jádra světa i nás samotných a kde sehrála klíčovou roli ve vývoji vesmíru.«
(Xinhua)