Význam a přínosy vesmírné vědy a techniky jsou opět zdůrazňovány v souvislosti s pondělními oslavami čínského Dne vesmíru.
Po celé zemi se pořádá více než 400 akcí, jako jsou výstavy, popularizační přednášky o vědě, soutěže ve znalostech o vesmíru a příslušné semináře.
Na zahajovací akci Čínského kosmického dne v Che-feji, hlavním městě východočínské provincie An-chuej, zveřejnily Čínský národní kosmický úřad a Čínská akademie věd sérii snímků Marsu pořízených během první čínské mise na průzkum Marsu.
»Globální snímky Marsu poskytnou kvalitnější podklad pro průzkum Marsu a pro vědecký výzkum,« uvedl Čang Žung-čchiao, hlavní konstruktér první čínské mise pro průzkum Marsu. »Je to důležitý příspěvek, který Tianwen-1 učinil pro výzkum hlubokého vesmíru,« dodal.
Technologie a výrobky inspirované vesmírnými objevy se uplatňují v různých oblastech po celé zemi. Čína je významnou zemědělskou zemí a s pomocí svých vesmírných projektů transformuje své zemědělství, aby zvýšila produktivitu a zvýšila příjmy zemědělců.
Nedávno krmil farmář Čchen Ping v okrese Su-sung v provincii An-chuej své raky pomocí dronu. Zatímco farmáři obvykle krmí raky ručně z lodi, Čchen obratně létal se svým dronem asi pět metrů nad vodou a rovnoměrně rozprostíral krmivo.
»Dron je připojen k domácímu družicovému navigačnímu systému BeiDou (BDS), což mu umožňuje létat automaticky na základě předem nastavených tras,« uvedl 45letý muž. Dodal, že používání dronu nejen šetří čas, ale také zvyšuje efektivnost využití krmiva.
S pomocí další osoby, která krmivo naloží do dronu, dokáže Čchen za pouhou hodinu zajistit krmení na 100 mu (asi 6,67 hektarů) vodní plochy, což by při použití tradičních metod za stejnou dobu museli udělat čtyři lidé.
Su-song, který je přítokem Jang-c‘-ťiang, se pyšní více než 11 300 hektary račích farem. Časově nejnáročnější a nejnamáhavější prací při chovu raků je každodenní krmení. Naštěstí se ve velkochovech raků v kraji staly oblíbeným nástrojem drony, které zemědělcům výrazně ulehčují práci.
Od svého oficiálního spuštění v roce 2020 pracuje BDS nepřetržitě, stabilně a spolehlivě a poskytuje výkonné služby satelitní navigace.
Podle Čínského úřadu pro satelitní navigaci bylo systémem automatického řízení BDS vybaveno více než 100 000 zemědělských strojů, které pokrývají zemědělské výrobní procesy, jako je hluboká orba, přesazování rýže, setí, ochrana rostlin, sklizeň, zpracování či sušení slámy.
Sázecí stroj tažený traktorem bez řidiče se pohybuje vpřed a seje semena kukuřice v pevně stanoveném rozestupu. S příchodem teplejšího počasí vede Luo Ťün-ťie, jednatřicetiletý zemědělec v autonomním okrese Čchapkal Sibe v severozápadní čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, svůj tým patnácti pracovitých zemědělců.
Na zhruba 533 hektarech zemědělské půdy pěstují hlavně kukuřici a pšenici a vlastní 13 souprav zemědělských strojů. Traktory a drony jejich týmu, vybavené systémem BDS, mohou pracovat automaticky na předem naplánovaných trasách.
Čína rovněž vypustila několik družic pro dálkový průzkum Země, které poskytují vysoce kvalitní snímky sledující růst plodin, vlhkost půdy a další údaje pro sledování škůdců a chorob a předpovídání výnosů.
Čínské poznatky v oblasti výzkumu vesmíru také přispěly k produkci lepších osiv. Díky vypouštění a opětovnému získávání stále většího počtu kosmických sond Čína úspěšně vyšlechtila řadu semen, včetně obilovin, ovoce a zeleniny, což přispělo k zajištění potravinové soběstačnosti země.
V roce 2013 vyslala Akademie zemědělských věd města Fu-jang v provincii An-chuej do vesmíru 100 gramů odrůdy pšenice, kterou sama vyvinula. Po několika cyklech polního screeningu akademie nakonec identifikovala vynikající kmen, který byl později schválen pro masovou výsadbu pro rok 2021.
»Ve srovnání s předchozími druhy roste nová odrůda rovnoměrněji, má větší klasy a kratší stébla a je odolnější vůči silnému větru,« uvedl Li Fu-chua, stranický šéf vesnice Jie-čaj ve městě Fu-jang.
V loňském roce vesnice poprvé osázela 266 hektarů zemědělské půdy novou odrůdou. Na podzim roku 2022 činila plocha osázená novou odrůdou celkem 26 600 hektarů a pokrývala provincie An-chuej, Che-nan a Ťiang-su, uvedl Feng Ťia-čchun z akademie.
Více než 240 hlavních odrůd obilovin a více než 400 odrůd zeleniny, ovoce, trav a květin získalo finální povolení k hromadné výsadbě po více než 3000 šlechtitelských pokusech ve vesmíru. Na právě probíhající výstavě v Pekingu o úspěších čínského vesmírného programu s využitím lidské posádky za posledních 30 let se uvádí, že přinesly přímý ekonomický přínos ve výši více než 360 miliard jüanů (asi 52,3 miliardy amerických dolarů) a zvýšení roční produkce obilovin o přibližně 2,6 miliardy kilogramů.
»S dokončením čínské vesmírné stanice a pravidelným vypouštěním vesmírných lodí řady Šen-čou můžeme na vesmírné stanici provádět více experimentů s pěstováním, množením a šlechtěním rostlin v zemi,« uvedl Kuo Žuej, vědecký pracovník pro vesmírné šlechtění z Vesmírného vědeckého a technologického centra (Che-fej).
To podpoří setrvalý rozvoj vesmírného šlechtění a přiláká tak více vědců, odborníků na šlechtění a společností, aby se na něm podíleli, řekl Kuo.
(Xinhua)