Čínská sonda Čchang-e-6 přivezla na Zemi první vzorky z odvrácené strany Měsíce

Návratový modul sondy Čchang-e-6 v úterý přistál na Zemi a přivezl první vzorky odebrané z odvrácené strany Měsíce na světě.

Návratové pouzdro přistálo přesně v určené oblasti Sizigwang Banner v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko a podle Čínského národního vesmírného úřadu (CNSA) je mise zcela úspěšná.

Mise Čchang-e-6 je jednou z nejsložitějších a nejnáročnějších misí v dosavadním čínském úsilí o výzkum vesmíru. Sestává z orbiteru, návratového modulu, přistávacího modulu a vzestupného modulu, byla vypuštěna 3. května letošního roku a prošla různými fázemi, jako je přesun ze Země na Měsíc, brzdění v blízkosti Měsíce, obíhání Měsíce a oddělení kombinace přistávacího modulu a návratového modulu a orbiteru.

Kombinace přistávacího modulu s ascendentem, podporovaná přenosovou družicí Čchüe-čchiao-2, přistála 2. června v určené přistávací oblasti v pánvi South Pole-Aitken (SPA) na odvrácené straně Měsíce a provedla odběr vzorků.

Dne 4. června vzlétl výstupní modul se vzorky z Měsíce a vstoupil na oběžnou dráhu Měsíce. Dne 6. června dokončil setkání a dokování s kombinací orbiteru a návratového modulu a přenesl vzorky do návratového modulu. Poté se vzestupný modul oddělil od kombinace a řízeně přistál na Měsíci, aby se z něj nestalo vesmírné smetí.

Kombinace orbiteru a návratového modulu strávila 13 dní na oběžné dráze Měsíce a čekala na vhodnou příležitost k návratu na Zemi. Po provedení dvou manévrů při přechodu z Měsíce na Zemi a jedné korekci oběžné dráhy se návratový modul oddělil od orbiteru a dopravil vzorky na Zemi.

»Mise Čchang-e-6 představuje významný milník v historii lidského průzkumu Měsíce a přispěje ke komplexnějšímu pochopení vývoje Měsíce,« uvedl Jang Wej, vědecký pracovník Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd.

»Nové vzorky nevyhnutelně povedou k novým objevům. Fascinace Měsícem je v čínské kultuře zakořeněna po staletí, což dokládá mytologické vyprávění o Čchang-e, dámě, která cestovala na Měsíc a pobývala na něm. Čínští vědci nyní netrpělivě očekávají příležitost přispět k lunární vědě,« dodal Jang.

(Xinhua)