Dva radioteleskopy s anténami o průměru 40 metrů, jeden umístěný na severovýchodě a druhý na jihozápadě Číny, byly v pátek uvedeny do provozu. Tyto teleskopy pomohou při průzkumu hlubokého vesmíru a odhalování kosmických záhad.
Oba teleskopy byly postaveny Šanghajskou astronomickou observatoří (SHAO) Čínské akademie věd (CAS) v oblasti pohoří Changbai v provincii Ťi-lin na severovýchodě Číny a v okrese Žikace v autonomní oblasti Tibet na jihozápadě Číny.
Po nasazení těchto dvou nových teleskopů nyní čínská síť velmi dlouhé základnové interferometrie (VLBI) zahrnuje jedno řídicí centrum v Šanghaji a šest stanic v Šanghaji, Urumči, Kchun-mingu, oblasti pohoří Changbai a v okrese Žikace, uvedlo SHAO.
VLBI je technologie radiointerferometrie, která umožňuje získávat detailní rádiové snímky a přesné polohy kosmických objektů. Kromě toho je schopna dosahovat vysoce přesného určování polohy pro sondy zkoumající hluboký vesmír. Na rozdíl od konvenčních metod může VLBI technika kombinovat signály přijímané různými teleskopy pro společné zpracování. Jinými slovy, jedná se o »virtuální teleskop« s velikostí odpovídající maximální vzdálenosti mezi teleskopy, vysvětlili vědci.
Díky těmto dvěma novým teleskopům se nejdelší základní vzdálenost čínské VLBI sítě, tedy »efektivní apertura virtuálního teleskopu«, prodloužila z přibližně 3 200 kilometrů na asi 3 800 kilometrů, uvedl Shen Č’-čchiang, vedoucí SHAO.
Výsledkem je, že pozorovatelná oblast oblohy upgradované VLBI sítě v Číně by se mohla rozšířit o 25 procent a úhlové rozlišení v pásmu X by se mohlo zlepšit o 18 procent, dodal Shen.
Čínská VLBI síť podporovala lunární mise od Chang’e-1 po Chang’e-6 a misi na Mars Tianwen-1, poskytující vysoce přesné měřicí informace o drahách a poloze kosmických lodí.
Taková čínská VLBI síť s šesti stanicemi umožní současné měření a flexibilní sledování více cílů v různých oblastech oblohy, čímž poskytne silnější podporu pro budoucí lunární a hlubokovesmírné průzkumné mise, uvedl Shen.
Na zahajovacím ceremoniálu dvou teleskopů v pátek zdůraznil viceprezident CAS Ding Č’-piao klíčovou roli velkých vědecko-technických infrastruktur při podpoře inovací a vyzval k podpoře otevřenosti a sdílení vědecko-technických zařízení.
Akademička CAS Jie Šu-chua uvedla, že dva nové teleskopy sehrají důležitou roli v budoucím průzkumu Měsíce, stejně jako v misích do hlubokého vesmíru zaměřených na asteroidy, Mars, Jupiter a další vesmírná tělesa.
Výstavba dvou teleskopů, která začala v září 2023, čelila velkým výzvám. Jeden teleskop byl postaven v nadmořské výšce 4 100 metrů, zatímco druhý se nachází v mrazivé oblasti, kde zimní teploty mohou klesnout pod minus 20 stupňů Celsia, uvedl Shen.
Tyto dva teleskopy zvýší schopnosti Číny v oblasti radioastronomického výzkumu a podpoří špičkové astronomické studie, jako jsou supermasivní černé díry, kompaktní astrofyzikální objekty s rychlou variabilitou, elektromagnetické protějšky gravitačních vln a galaktická dynamika, dodal Shen.
(Xinhua)