Minerál sekaninait byl poprvé objeven a popsán právě na lokalitě Dolní Bory a to přibližně v 70. letech min. století. Své jméno dostal podle profesora brněnské university Josefa Sekaniny. Jde o železnatý podruh cordieritu (iolit) a také v nezvětralých partiích má krásně modrou barvu, ale díky vrstevnatosti se dají najít jen malé části na fasetové broušení. Díky zvětrávání po vrstvách dostává sekaninait nádhernou kresbu hnědých dendritů prorůstající do šedomodré vrstvy.
Poprvé byl popsán v roce 1968 pro výskyt v Dolních Borech na Vysočině na Moravě v České republice a nyní je známý také z Irska, Japonska a Švédska. Byl pojmenován po českém mineralogovi Josefu Sekaninovi (1901–1986).
Minerál existuje v přírodě ve formě dvou polymorfů: jeden má neuspořádanou šesterečnou strukturu a druhý je uspořádaný v uspořádané kosočtverečné struktuře. Téměř všechny analýzy ukazují nadbytek Al (hliníku) a nedostatek Si (křemíku) vzhledem k tetraedrickým složkám. Celková substituce alkálií způsobuje nadbytek kationtů nalezených ve struktuře nerostu (K2O, Na2O , CaO), což naznačuje, že sekaninait je v podstatě bezvodý.
Čeští vědci Staněk a Miškovský v roce 1975 poprvé identifikovali a diagnostikovali sekaninait jako nový minerál v kordieritové sérii. Odebrali vzorky ze špatně vyvinutých krystalů z oblasti Dolních Borů v Československu. Sekaninait byl poprvé objeven v oblasti Dolních Borů v České republice. Jeho výskyt se nachází v albitové zóně pegmatitu v granulitech a rulách. Sekaninait se nachází v pyrometamorfovaných horninách, což jsou horniny vzniklé převážně procesem dávné hořlavé metamorfózy.
Já sám jsem učinil vlastní nález sekaninaitu roku 1992 při náhodné návštěvě Dolních Borů. Kromě toho jsme s kolegou na lokalitě nasbírali spoustu klouzků žlutých, že nám nestačily tašky a museli jsme si svléci košile a udělat z nich ranečky. Tolik jich tam bylo. A přibližně 40 cm velký krystal je dnes uložen v muzeu v Poděbradech. Klouzky jsme samozřejmě snědli.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora