Zajisté jste se již někdy setkali s ovádem, lidově řečeno s hovadem. Ovádi jsou rychlí a obratní letci, které nelze snadno zahnat. Ovád hovězí nebo ovád velký útočí zejména na skot či koně. Může však napadnout i jiné savce anebo například nás lidi. Ovádovití je čeleď dvoukřídlého hmyzu (obecně much), který je rozšířen téměř po celém světě. Jde o krev sající hmyz, který napadá teplokrevné živočichy.
Laicky jej nazýváme také »hovado«. Toto slovo obecně zlidovělo jako pejorativ evokující něco protivného, vlezlého a otravného. Atributy, které lze téměř všem druhům ovádovitých bezesporu připsat. Zejména pro hospodářská zvířata představují ovádi velké riziko. Pro člověka je bodnutí velmi bolestivé a zároveň může dojít k přenosu závažných onemocnění. Krev sají pouze samičky, samci se živí nektarem rostlin. Existuje přes 4000 různých druhů. Ve střední Evropě se vyskytují mezi dubnem až srpnem. Zejména během dusného počasí je jejich výskyt větší.
Různé poddruhy ovádovitých se liší hlavně ve velikosti, zbarvení a kresbě těla a křídel. Ovád bzučivý je nejhojnějším druhem v České republice a společně s bzikavkou dešťovou dosahují velikosti zhruba 1-1,5 cm. Vedle nich například ovád hovězí dorůstá do délky až 2,5 cm. Všichni oválovití jsou velmi dobrými a hbitými letci. Mají velké složené oči. Samci postrádají bodavé ústrojí, neboť se živí nektarem a pylem rostlin. Ovádovití se vyskytují v různých biotopech. Nalezneme je především na vlhkých loukách, pastvinách a u lesů, kolem rybníků a jezer. Doba a místo páření se liší podle druhu. U většiny druhů potřebují samičky k rozmnožování krev. Vajíčka jsou kladena převážně na vlhká místa – na listy rostlin nebo v blízkosti vod. Larvy, které jsou predátory, poté spadnou do vlhké půdy, jako je bahno na okraji vod. Larvální stádium trvá nejdéle a to 1-2 roky. Dospělci poté žijí jen několik dní.
Bodnutí ovádem je bolestivou záležitostí. V nejlepším případě dojde u člověka a zvířete pouze k lokálním otokům a zarudnutí kůže. Výjimečně může u člověka dojít i k těžkým alergickým reakcím, vedoucím až k anafylaktickému šoku. Napadená zvířata mohou zároveň ztratit velké množství krve, což může být zejména u dobytku i fatální. Ovádi však mohou být i přenašeči různých závažných patogenů a to jak pro zvíře tak člověka, např. tularémie (zaječí nemoc), infekční anémie koní či různých bakteriálních onemocnění.
Kousnutí či bodnutí ovádem, či lidově řečeno hovadem, je velmi bolestivé. Hmyz totiž svým ústním ústrojím kůži rozřeže. Do místa vpichu pak vypouští látku proti srážení krve. Rána tak může ještě chvíli po bodnutí krvácet. Ovád upřednostňuje méně ochlupená místa na těle a nechá se jen velmi těžko setřást. Místo vpichu může otéct a svědí. Navíc se většinou objeví zarudlý flek s nepravidelným okrajem.
Chcete-li si ulevit od bolesti přírodními prostředky, pak ošetřete ránu napříč rozříznutým listem Aloe vera resp. Aloe pravé. List můžete dát předem na několik minut vychladit do ledničky. Poté nechte působit hojivý gel, obsažený v listu rostliny, na ráně. List příjemně chladí a působí navíc antisepticky. Úlevu však najdete i ve vaší spižírně – rozkrojte napůl cibuli a přiložte na ránu. Její antiseptické a antibiotické vlastnosti pomůžou urychlit proces hojení. Proti svědění pak může pomoci kokosový olej.
Budete se jistě ptát, jak se před bolestivým štípnutím »hovadem« můžete chránit. Speciální přípravek proti ovádům neexistuje. Jako prevenci proti štípnutí ovádem ale i jinému hmyzu, jako jsou například komáři či klíšťata u člověka, se doporučuje používat repelenty. Rány po bodnutí hmyzem neškrábejte, neboť může dojít k infekci. Infekce se pak léčí buď lokálně, nebo při závažnějším průběhu antibiotiky. Přeji vám všem, abyste se bodnutí ovádem nikdy nedočkali.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora