Kruštík polabský je vytrvalá bylina z rodu kruštík (Epipactis), která v České republice patří k chráněným druhům. Jde o malého zástupce rodu kruštík, rostlina dorůstá 9-30 cm, lodyha je světle zelená. Květy jsou poměrně málo otevřené, jsou v odstínech žlutavé a zelené barvy a objevují se v srpnu a v září. To bylo slávy, když ho můj kolega a přítel z roztockého muzea objevil a posléze s kolegyní popsal. Tajili jsme úzkostně ono naleziště v domnění, že je to jediná lokalita na světě!
Druh byl původně pokládán za endemita bývalého Československa, později byl nalezen na více místech střední a západní Evropy. U nás je nejčastější v nížinných oblastech a v úvalech. A byla sláva znova, protože ten nenápadný druh středoevropské orchideje zde s námi žil od nepaměti a člověk ho objevil až koncem 20. století. Taky úspěch!
Kruštík polabský preferuje lužní lesy nebo příležitostně i v příkopech a při okrajích cest. Roste od nížin po pahorkatiny. Původně byl tento druh považován za endemit, který se vyskytuje jen v České republice a na Slovensku, ale později byl nalezen i v několika dalších středoevropských zemích.
Nenápadný autogamický kruštík. Má výšku 9–30 cm. Lodyha je světle zelená, v horní části hustě a krátce pýřitá. Květy jsou poměrně málo otevřené. Přední část pysku je krátká, širší než delší, žlutavě zelená (zejména po okrajích) a má srdčitý tvar. Zadní část pysku je konkávní, široká, zevnitř purpurová nebo hnědá. Plodem je tobolka.
Pro svou vzácnost je řazen mezi silně ohrožené druhy (C2b) a je chráněn zákonem o ochraně přírody a krajiny. Na Slovensku je druhem potenciálně ohroženým, také tady je chráněn zákonem. Podléhá také ochraně mezinárodní úmluvy CITES, a to už něco znamená! A já si velmi vážím toho, že jsem byl při tom, když jsme ho začali chránit. I když je malý, je nádherný!
Václav Ziegler
FOTO – autor
Ano „Polabí“ je nádherné…