Jmenoval se Merten. A všichni soudili, že je tak trochu víc na hlavu padlý. Jenže Merten si držel svou. V těch mokřinách na kraji dávného Chomutova je ukrytý poklad. Všichni si ťukali na hlavu, ale jen jirchář Grohmann se šel k té mokřině podívat. Mokřina byla bez života. Jenže právě to jirchám zaujalo. Co kdyby byl v té vodě kamenec, který já tolik potřebuji? Byl a brzy dostal Grohmann od majitele panství privilegium, že ho může těžit. Stalo se tak 2. října 1558. A dle Pamětní knihy o těžbě se zde kamenec získával do 22. května 1850. Že vodní plocha je mrtvá, tj. že v ní nic nežije, je zaznamenáno v Pozemkové knize chomutovské již v roce 1466, a dostalo to místo název Mrtvý rybník.
Kamencové jezero je jezero v Ústeckém kraji v České republice. Jako přírodní útvar je jedinečné a i ve světovém měřítku ojedinělé. Nachází se v nadmořské výšce 337 metrů na severovýchodním okraji Chomutova v Přemyslově ulici. Je široké 240 m a dlouhé 676 m. Zaujímá rozlohu 15,98 hektarů, maximální hloubka jsou čtyři metry a objem 322 958 m³.
Z toho všeho vyplývá, že vzniklo mnohem dříve, někdy před rokem 1466, nejspíše vyhořením uhelné sloje. Přesný způsob vzniku není s jistotou známý. Existuje také názor, že jezero vzniklo přirozenou cestou, byť určitý vliv člověka nevylučuje. Opírá se o skutečnost, že maximální hloubka (4 metry) neodpovídá známé hloubce povrchového lomu (18 metrů) a o výskyt pařezů a menších kmenů v obvodové i středové části jezera. Teorie přírodního původu v místě jezera předpokládá existenci sníženiny nebo bažiny zaplavené kamencovou vodou. Těžba kamence pak probíhala v blízkém lomu, ale mohla se rozšířit (nebo započít) v prostoru jezera. Vrstvení vytěženého materiálu a jeho samovolné požáry mohly způsobit průvaly vody a řícení půdy zaznamenané v historické literatuře, které dotvořily současnou jezerní pánev. Je velká škoda, že dno bylo poškozeno během čištění jezera sacím bagrem (v době „raného“ kapitalismu, kdy se chtělo na všem vydělat a nic do toho nedat) v roce 1993, které znemožnilo dataci vzniku pomocí palynologie. Byly také zahlazeny sedimentační trychtýře, které poukazovaly na existenci vývěrů podzemní vody. Jejich výskyt je však vzhledem k obnovování chemismu vody pravděpodobný. Jezero nemá žádný přítok a největší rozdíl kolísání hladin byl zaznamenán šestnáct centimetrů. Na srážky jezerní hladina reaguje někdy téměř okamžitě, jindy zůstává beze změny.
Voda v jezeře obsahuje disociovaný kamenec. V závislosti na ročním období a intenzitě srážek voda obsahuje ve zvýšeném množství sírany (400 mg/l), chloridy (40 mg/l), železo (5 mg/l) a hliník (1 mg/l). Příležitostně se zvyšuje množství amoniaku. Průměrná hodnota pH se pohybuje okolo 3. Rozpuštěné látky a kyselost vody omezují výskyt organismů. Přestože se v jezeře nevyskytují ryby ani jiné vyšší organismy, bylo v něm odchyceno asi třicet druhů vodních mikroorganismů a zástupců hmyzu. V jednom mililitru jezerní vody žijí desítky až stovky jedinců (v běžné vodě až stovky tisíc jedinců).
V areálu Kamencového jezera se nachází Autokemp Kamencové jezero, restaurace Kamenčák a Dřevák. Vstup do vody mimo pláž usnadňuje několik menších a jedno velké molo s bazény a skluzavkou. Návštěvníci si mohou půjčit loďky, šlapadla a paddleboardy. Samostatný vstup do areálu má loděnice kanoistického oddílu. Lázně Kamencová huť, vystavěné v těsné blízkosti jezera, léčily katary horních cest dýchacích, ženské nemoci, dnu, anemii, revmatismus, nemoci ledvin a akné. Původní lázeňská budova dnes slouží jako administrativní centrum Zooparku Chomutov. Na břehu jezera je travnatá a písčitá pláž a koupaliště.
Je to jediné kamencové jezero na světě, neboť další kamencové jezero, které se údajně nacházelo v Kalifornii, je již vyschlé.
Jen velká škoda toho hloupého prohlubování. Mohli jsme se dovědět něco z dávné, ba pradávné historie té vodní plochy.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora