Mezinárodní tým fyziků pracujících na urychlovači těžkých iontů RHIC při experimentech s tímto zařízením poprvé vytvořil rekordně těžké »molekuly« antihmoty, které se skládají z antiprotonu, dvou antineutronů a exotické částice antilambda-baryonu. Informovala o tom tisková služba Brookhavenské národní laboratoře (BNL).
»Měření doby rozpadu a dalších vlastností této struktury ukázala, že se svými vlastnostmi neliší od podobné struktury složené z protonu, neutronů a lambda baryonu. To naznačuje správnost dosavadních představ, že podobné částice hmoty a antihmoty mají shodné fyzikální vlastnosti,« uvádí se ve zprávě.
Objev učinila mezinárodní fyzikální kolaborace STAR, jejíž členové využívají urychlovač iontů RHIC k vytváření stále těžších částic a zvláštních »molekul« antihmoty. V minulosti již vědci vytvořili analogy atomů tritia a helia, jejichž studium vlastností neumožnilo fyzikům najít rozdíly v chování hmoty a antihmoty, jejichž přítomnost by svědčila o chybnosti standardního modelu částicové fyziky.
Nedávno se účastníkům projektu STAR podařilo stanovit nový rekord a vytvořit tzv. antihypervodík-4 – »molekulu« složenou z jednoho antiprotonu, dvou antineutronů a antilambda baryonu. K získání pouhých 16 takových »molekul« antihmoty museli vědci vzájemně srazit více než 6,4 miliardy jader atomů uranu, zlata, ruthenia a zirkonia a vyvinout přístupy, které umožňují najít částice antihmoty v »troskách« těchto těžkých iontů po jejich srážkách.
Objev půl tuctu »molekul« antihypervodíku-4 umožnil vědcům studovat, jak dlouho tyto částice existují, analyzovat jejich rozpad a porovnat tyto hodnoty s podobnými parametry hypervodíku-4. Stejně jako v případě atomů antitritia a antigelia se fyzikům nepodařilo najít rozdíly ve vlastnostech jimi vytvořené supertěžké »molekuly« antihmoty a jejího analogu z částic »obyčejné« hmoty.
V blízké budoucnosti plánují členové týmu STAR provést nové experimenty s »molekulami« antihypervodíku-4, při nichž vědci co nejpřesněji změří hmotnost této struktury a porovnají ji s podobným ukazatelem pro hypervodík-4. Tato měření, jak vědci doufají, přiblíží lidstvo k vyřešení záhady zmizení antihmoty z vesmíru v prvních okamžicích jeho existence.
Kosmologové předpokládají, že vesmír v prvních okamžicích své existence obsahoval zhruba stejné množství hmoty a antihmoty. Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak by vesmír neměl existovat, protože všechny částice hmoty a antihmoty by měly vzájemně anihilovat již v prvních okamžicích po velkém třesku. Vědci již mnoho desetiletí diskutují o tom, proč se tak nestalo a proč antihmota v pozorovatelném vesmíru prakticky neexistuje.
Mnozí vědci zejména spekulují, že částice hmoty a antihmoty se od sebe mohou velmi nepostřehnutelně, ale významně lišit některými fyzikálními vlastnostmi, což by mohlo vysvětlit chybějící antihmotu. Při hledání takových anomálií vědci zkoumají interakce částic antihmoty s »obyčejnou« hmotou a také s různými přírodními silami pomocí urychlovačů částic a přístrojů na palubě ISS.
(cik, TASS)