Astronomové objevili v souhvězdí Naugolniku mimořádně neobvyklý hvězdný systém dvou velkých hvězd, z nichž jedna vznikla v důsledku splynutí dvou jiných hvězd, což vedlo k omlazení a »zmagnetování« této hvězdy. Uvedlo to tiskové oddělení Evropské jižní observatoře (ESO).
»Předpokládáme, že tento hvězdný systém původně obsahoval tři zářiče, z nichž dvě byla od sebe vzdálena jen malý kousek. Následně se vzájemně srazily a jejich splynutí dalo vzniknout nové hvězdě a také okolní mlhovině, v níž se nyní nacházejí dvě přeživší hvězdy,« uvedl profesor Hugo Sana z Katolické univerzity v Lovani (Belgie), jehož slova cituje ESO.
Tento objev podle vědců vysvětluje, proč má značná část velkých hvězd v Mléčné dráze, přibližně 7 % z jejich celkového počtu, neobvykle silné magnetické pole. Důvody jeho existence byly dlouho zdrojem diskusí mezi astronomy, protože uvnitř takových hvězd neprobíhá koloběh hmoty, který by se podílel na vzniku magnetického pole u Slunce a dalších malých hvězd.
Jak vědci zjistili při pozorování hvězdného systému HD 148937 v souhvězdí Naugolnika, tento cyklus se může objevit v nitru velkých hvězd v důsledku toho, že značná část nyní existujících velkých hvězd Mléčné dráhy vznikla v důsledku srážek a splynutí menších hvězd. K tomuto závěru dospěli vědci poté, co prozkoumali spektra dvou hvězd přítomných v systému HD 148937 a určili jejich přesné stáří.
Měření vědců pomocí přístrojů VLTI a GRAVITY na dalekohledu VLT v poušti Atacama ukázala, že centrální hvězda systému, jejíž hmotnost je třicetkrát větší než hmotnost Slunce, vznikla asi před dvěma miliony let, což je podle kosmických měřítek mrknutí oka. Stáří jejího menšího průvodce, který hmotností 26krát převyšuje Slunce, bylo mnohem vyšší – činí asi 4-6 milionů let, což je z hlediska všech dosavadních teorií nemožné.
Z tohoto důvodu vědci předpokládají, že centrální hvězda systému HD 148937 vznikla v důsledku srážky dvou menších hvězd, k níž došlo velmi nedávno, asi před 4-7,5 tisíci lety. Ve prospěch toho hovoří i to, že nyní existující dvojice hvězd je obklopena plynnou mlhovinou, která se pravděpodobně skládá z hmoty vyvržené při srážce hvězd, a také nedostatek magnetických vlastností u »starší« druhé hvězdy.
K takovým srážkám by podle profesora Sany a jeho kolegů mělo docházet mezi velkými hvězdami poměrně často, neboť většina takových hvězd v Mléčné dráze se vyskytuje v rámci dvoj- nebo trojhvězdných systémů. Následná pozorování analogů HD 148937 pomohou tuto hypotézu ověřit a posoudit, nakolik srážky mezi velkými zářiči ovlivňují průběh jejich dalšího vývoje, včetně šance na jejich přeměnu v černé díry a neutronové hvězdy.
(cik, TASS)