Vědecký tým mise »Hayabusa-2« objevil důkaz, že planetka Ryugu a jí podobná malá nebeská tělesa ze třídy uhlíkatých chondritů nevznikla na vzdáleném okraji sluneční soustavy, jak se vědci dosud domnívali, ale v prostoru mezi oběžnými drahami Jupiteru a Saturnu. Informoval o tom Německý institut pro výzkum sluneční soustavy (MPS).
»Výsledky této studie nás velmi překvapily. Museli jsme zcela přehodnotit historii vzniku nejen Ryugu, ale všech uhlíkatých chondritů ze skupiny CI. Ukázalo se, že se nejedná o hosty ze vzdálených okrajů Sluneční soustavy, ale o exotické ‚příbuzné‘ jiných typů uhlíkatých chondritů, které vznikly v jiné době a jiným způsobem ve stejné oblasti protoplanetárního disku,« vysvětlil výzkumný pracovník MPS Christoph Burkhard.
Tento objev učinil Burkhard a další planetologové pod vedením Seiichira Watanabeho, vědeckého ředitele mise Hayabusa-2, při studiu izotopového složení vzorků hornin planetky Ryugu. První analýza těchto vzorků před dvěma lety vedla planetology k domněnce, že toto nebeské těleso a podobné planetky ze skupiny CI-chondritů vznikly na nejvzdálenějších okrajích sluneční soustavy, v blízkosti oběžných drah Neptunu a Uranu.
Planetární vědci tuto hypotézu testovali měřením podílu izotopů niklu v hmotě Ryugu a dalších chondritů planetek. Zájem vědců o tento kov byl způsoben tím, že jeho množství v hmotě asteroidů, stejně jako poměr frakcí jeho tří izotopů – niklu-61, niklu-62 a niklu-64, závisí na tom, kde se v prvních dvou milionech let existence sluneční soustavy nacházela hmota, která jej zrodila. To nám umožňuje přesně lokalizovat »domov« planetek a určit, zda vznikly v různých nebo stejných oblastech vesmíru.
Měření, která vědci provedli, nečekaně ukázala, že různé typy chondritů vznikly ve stejné oblasti sluneční soustavy, která se nachází mezi oběžnými drahami Jupiteru a Saturnu. Izotopové anomálie, které odlišují chondrity CI od jiných podobných asteroidů, zase zřejmě souvisejí s tím, že Ryugu a podobné asteroidy obsahují ve své hmotě prachová zrna neobvykle bohatá na nikl a železo.
Tyto částice, jak se Burkhard a jeho kolegové domnívají, se do hmoty planetek dostaly v posledních fázích vývoje protoplanetárního disku, kdy se většina v něm obsaženého plynu již vypařila a jiné typy chondritů již proces svého vzniku dokončily. To vysvětluje rozdíly v izotopovém složení i struktuře různých typů uhlíkatých chondritů, podobných či nepodobných Ryugu, shrnuli vědci.
Japonská sonda Hayabusa-2 byla vypuštěna do vesmíru počátkem prosince 2014 s cílem studovat, sbírat a vracet vzorky z asteroidu Ryugu. Tento úkol úspěšně splnila v únoru 2019 a koncem roku 2020 dopravila na Zemi pouzdro se vzorky hornin. Jejich první studie potvrdila, že Ryugu se skládá z primární hmoty Sluneční soustavy, z níž vznikla Země a všechny ostatní planety.
(cik)