Účastníci Severokavkazské paleolitické expedice poprvé provedli rozsáhlé vykopávky v Elbruském okrese Kabardino-Balkarie (KBR). Během výzkumu mnohovrstevnaté historické památky archeologové našli více než 5 tisíc artefaktů, díky nimž se jim podařilo stanovit dataci období neolitu na Severním Kavkaze, sdělila agentuře TASS vedoucí vykopávek, hlavní vědecká pracovnice petrohradské Laboratoře prehistorie Ljubov Golovanová.
Období neolitu je jedním z klíčových období v dějinách lidstva, kdy se začala objevovat města a lidé se pustili do zemědělství a chovu dobytka. Dosud jsou nejstarší neolitické komplexy známy na Blízkém východě. Rozšíření neolitu a s ním spojené nové technologie zpracování surovin a vznik produktivní ekonomiky jsou klíčovými otázkami při studiu vývoje lidské kultury a archeologie obecně. V tomto světle je pohoří Kavkaz velkým pevninským mostem spojujícím Evropu a Asii.
»Právě v tomto roce se nám podařilo zjistit a stanovit přibližná data výskytu neolitu právě zde. Neolitické lokality byly předběžně datovány do období před 8,2 tisíci lety až 7,5 až 6,7 tisíci lety. Můžeme tedy říci, že nejranější výskyt keramického neolitu na severním Kavkaze byl zjištěn v oblasti Elbrusu. Nic podobného nebylo v regionu dosud nalezeno,« uvedla Golovanová pro agenturu.
Naleziště se nachází na 60 metrů vysoké plošině na levém břehu řeky Baksan na území obce Bedyk. Bylo objeveno již v roce 1955, první vykopávky byly provedeny o dva roky později na ploše 60 metrů čtverečních. V loňském roce byl Ruským vědeckým fondem podpořen projekt interdisciplinárního výzkumu lokality a v roce 2023 byly poprvé zorganizovány rozsáhlé vykopávky. Jsou zde zachovány lidské stopy ze středověku, doby bronzové, eneolitu, neolitu a epipaleolitu. Archeology však zajímá především období neolitu.
Na lokalitě bylo nalezeno velké množství kamenných výrobků. Odborníci se domnívají, že obsidiánové nástroje nalezené na lokalitě ukazují na využívání obsidiánového ložiska Zajukovskoje – jediného zdroje tohoto vulkanického skla na severním Kavkaze, které se nachází 20 km od lokality. Podle Golovanové umožnilo studium křemenných artefaktů určit, že tehdejší obyvatelé používali především kvalitní křídový křemen.
Vědci dospěli k názoru, že zvláštností kultury tohoto neolitického sídliště je jednak to, že keramika je zdobena hřebenovou technikou a má analogie v kulturách dolního Donu a dolní Volhy – severním směrem. »Například nálezy přívěsků z ulit mořských měkkýšů ukazují na kontakty s kaspickou oblastí. Nálezy oboustranně opracovaných obsidiánových šípů ukazují na vazby s jižním Kavkazem a keramika zdobená hřebenovými otisky na vazby s Ruskou nížinou, s azovskou oblastí. Dnes se jedná o nejstarší výskyt takové keramiky v celé severokavkazské oblasti,« uvedla Golovanová.
Nalezené artefakty
Otázka časového zařazení a úplnosti neolitických komplexů na severním Kavkaze a jejich spojení se sousedními regiony není dosud dořešena. Jen během této expedice bylo nalezeno více než pět tisíc artefaktů. Důležitou otázkou, kterou se vědci snaží vyřešit, je doba, kdy se na severním Kavkaze objevil chov dobytka. Unikátním nálezem je figurka zvířete, pravděpodobně kopytníka, objevená v jedné z neolitických vrstev.
Také ve spodní neolitické vrstvě se účastníkům expedice podařilo prozkoumat místo neolitického tábora spojeného se štípáním křemičitých surovin. Bylo zde nalezeno velké množství odpadu ze štípání, včetně zlomků destiček, plátů, mikroplátů, odštěpků, úlomků a kusů suroviny a také jader – kusů, z nichž byly odebírány štípané polotovary.
Podle Golovanové poskytne podrobná analýza těchto materiálů, kterou archeologové provedou v příštích měsících, zásadní informace o technice štípání a jejích změnách v průběhu neolitu na severním Kavkaze. Interdisciplinární výzkum unikátních neolitických komplexů této lokality má pokračovat i v příštím roce.
(cik, TASS)